Noviny Info pro turisty Kalendář akcí
AKTUÁLNÍ ČÍSLO
Přečtěte si
Z Regionu
Kultura
Informace
Sport
Napsali nám
INZERCE
Prodám
Koupím
Bydlení
Seznámení
Různé
Podmínky inzerce
ARCHIV
Minulé číslo
Předminulé číslo
Starší čísla
Archiv
Vyhledávání
UŽITEČNÉ KONTAKTY
Redakce
Další kontakty
 
Z Regionu
Uctili památku a otevřeli muzeum
Tramvaj u Obory během krátké doby poškodili vandalové
V Bělé opět hynuly ryby, zatím se neví, kdo za havárii může
Lípy prošly zdravotním ošetřením
Konečně teče, oddechli si obyvatelé Borové
Svitávečtí pokračují v opravě Löw-Beerovy vily
Rekonstruovaný park orámuje skvosty secesní architektury
Blíží se další ročník pochodu po dálničním tělese R43
Sonda teen - Ekologické havárie na Bělé
 
Uctili památku a otevřeli muzeum
H o d o n í n u K u n š t á t u (Jim) - Položením věnců na Žalově uctili v neděli Romové a hosté památku všech Romů, kteří se stali obětí holocaustu za druhé světové války. Poté otevřeli první budovu budoucího památníku romského holocaustu, v níž je umístěna putovní výstava o táboře v Hodoníně a o historii Romů v naší zemi.
Věnce na Žalov přišli položit mimo jiné i ministr kultury Petr Fiala, dále například zástupci USA, Velké Británie a Francie. Zapálené svíčky kladli k symbolickému památníku i romské děti a maminky. Čestný předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek si prohlíží expozici v rekonstruovaném baráku.
Foto: Jitka Melkusová  


Tramvaj u Obory během krátké doby poškodili vandalové
O b o r a (vyv) - Koncem května se k silnici vedoucí z Obory do Jabloňan vrátila po více než dvou desetiletích tramvaj, v červenci už byla bez oken, posprejovaná, vyrabovaná… Do blízkosti paleontologického naleziště prvohorního hmyzu si ji původně umístili vědci už v šedesátých letech minulého století jako zázemí pro své výzkumy. Stála zde až do konce let osmdesátých, kdy byla vypálena. Říká se, že Státní bezpečností kvůli podezření, aby se zamezilo styku podezřelých živlů. Jméno U Tramvaje místu už zůstalo.
   S myšlenkou, aby světově významná prvohorní lokalita s nálezy 120 druhů permského hmyzu opět získala základnu, neboť v posledních desetiletích sem badatelé pouze dojížděli, nechal koncem května letošního roku ředitel Mendelova muzea Masarykovy univerzity Ondřej Dostál přivézt vyřazenou brněnskou šalinu. Odkoupili ji od dopravního podniku za symbolickou cenu a umístili jen několik metrů vedle původního stanoviště dřevěné tramvaje. Neuběhly ani dva měsíce a tramvaj neušla pozornosti sprejerů, kteří ji vyzdobili po svém, návdavkem vytloukli okna a způsobili další škody zvenku i uvnitř zamýšleného vědeckého pracoviště.
   „Když jsem udělal kalkulaci,“ sdělil Ondřej Dostál, „škoda přesáhla padesát tisíc. Na zatím neznámého pachatele je podaná žaloba. V současné době kolem objektu uklízí dva brigádníci.“ Pak na řadu přijdou původně neplánované opravy. „Tramvaji však nemáme v úmyslu vracet původní vzhled, nebude tolik prosklená a zvažujeme i další úpravy. Zhruba od října by měla sloužit svému novému účelu, v té době totiž čekáme kolegy z Karlovy univerzity,“ přiblížil další plány Ondřej Dostál. Tramvají muzeum vrátilo místu symbol, do budoucna zde chce i veřejnosti nabídnout formou workshopů možnost seznámit se s prací paleontologů.
  


V Bělé opět hynuly ryby, zatím se neví, kdo za havárii může
B o s k o v i c e (ML) - Říčka Bělá vytékající z Boskovické přehrady jakoby byla zakletá. Opět na ní došlo k ekologické havárii, tentokrát záležitost řeší policie.
   Po bouřce v noci na sedmého srpna objevili boskovičtí rybáři v řece uhynulé ryby, a to v úseku od soutoku s Boskovickým potokem až po soutok s řekou Svitavou. „Vytáhli jsme v tomto úseku necelých devadesát kilo mrtvých pstruhů potočních a několik břehulí, ale přišli jsme dost pozdě, hodně jich pravděpodobně odteklo do Svitavy,“ sdělil Karel Svoboda, předseda rybářů v Boskovicích, který dále uvedl, že taková havárie se nestala poprvé. Pstruhy přitom do Bělé vysadili rybáři čtrnáct dní po nehodě na koupališti Červenka. Ještě neuplynul ani měsíc a opět počítají ztráty.
   „Předali jsme naše šetření policii a čekáme na protokol z vyšetřování, abychom mohli požádat rybářský svaz o náhradu. Ztráta na rybách dosahuje padesáti tisíc, ale škodu na potravě pro ryby a pro celý ekosystém na toku se vyčíslit nedá. Trvá to i několik let, než se zde zase obnoví život a nastolí rovnováha,“ vysvětlil hospodář boskovických rybářů Petr Antonín. Ten dále uvedl, že se sem ryby opět natáhnou od Svitavy, kde se znečištění naředilo, ale jak zabránit podobným haváriím se zjistí snad po vyšetřování.
   Podle vodohospodářského dispečinku Povodí Moravy se takové letní havárie na tocích stávají. „Letní bouřky spláchnou často znečištění z obydlených částí a polí a navíc velký proud vypláchne usazeniny v tocích. Nacházíme potom ve vodách dusičnany a pesticidy, které způsobí otravu ryb,“ sdělil Rostislav Hamal z Povodí Moravy, které zpracovává rozbory vody na žádost vodoprávních úřadů.
  


Lípy prošly zdravotním ošetřením
B o s k o v i c e (MO) - Vzrostlé lípy na Masarykově náměstí, pod kterými v parném létě lidé rádi sedávají, se dostaly v úterý 14. srpna do rukou specialistů. Podle slov Leony Fialové, referentky správy zeleně boskovické radnice, byl zásah nutný s cílem zajistit dlouhodobou funkčnost stromu a omezit jeho negativní vlivy na okolí. Součástí ošetření byl také redukční řez, který snížil hustotu koruny a celý strom prosvětlil.
   
Foto: Marek Osouch  


Konečně teče, oddechli si obyvatelé Borové
L e t o v i c e (vyv) - I v místní části Letovic Borové se dočkali pitné vody. Koncem července byla stavba zkolaudována a během srpna si většina domů nechává udělat přípojky. S obavami už očekávají jen to, jaká částka se nakonec objeví na faktuře.
   „Jak budou mít přípojky, konečně jim tam po pěti letech poteče voda,“ nechal se slyšet starosta Letovic Vladimír Stejskal. Slovo konečně je tím nejčastějším, které se s dovedením vody do Borové spojuje. Záměr od počátku provázejí komplikace: nejprve se dlouho zvažovalo schůdné řešení, odkud vodu brát, později už začatá stavba byla zastavena pro pochybení při zadávání zakázky. Nové výběrové řízení věc samozřejmě neurychlilo. A domácnosti zůstávaly bez vody dál.
   Každý byl odkázán sám na sebe, většinou měli vlastní studnu, ale často jen s užitkovou vodou. „Když kopnete, voda tu není hluboko. Jsme na břehu Svitavy, a tak tam prosakuje řeka. Teprve když si třeba tady,“ ukazuje jeden ze skrchovských sousedů, který nechtěl být jmenován, na dům v Borové, „udělali třicetimetrový vrt, měli dobrou vodu. Uvažovalo se, že se Borová připojí na náš vodovod, ale horní baráky by při větším odběru přišly o tlak. Navíc je tu překročena hranice dusičnanů.“ Uvažovalo se i studánce nad Borovou a o březovském vodovodu. Všude bylo nějaké ale, které připojení lokality Borová bránilo. A tak se „pitná voda dovážela, odkud se dalo. Vozil sem to na vozéku… zkrátka jak za staréch času. Ale ani automatku, tu sme nemohli používat vůbec,“ shrnul Antonín Odehnal z Borové s uspokojením, že voda jim už teče a vše se zdá v pořádku. Připojeni jsou na vlkovský vodovod, který nakonec vyhovoval všem stranám. Dokonce je připravena varianta, kdyby bylo potřeba, napojit i Skrchov, jehož domy s Borovou těsně sousedí.
   Zbývala realizace. Starosta Vladimír Stejskal pro její urychlení však loni v červnu podepsal smlouvu bez schválení městské rady. V srpnu tehdejší místostarosta Radek Procházka zastavil už začatou stavbu, jejíž cena o 40 % přesahovala cenu projektu a navíc technologicky částečně neodpovídala podmínkám v Borové. Novým výběrovým řízením, novou firmou a změnou některých postupů letovická radnice ušetřila přes 800 tisíc ze svého rozpočtu.
    Obyvatelé Borové nesou až náklady na přípojky od vodovodu ke svým domům. Zájem o připojení samozřejmě je, mnohým už voda teče. Přípojku nechal zřídit i Roman Zemánek, který vlastní jeden borovský dům, ale žije v Mladkově: „Přípojku mám, vodu zatím ne. A vedle paní z Prahy tu ještě nebyla, tak taky ne. Zatím jsem ještě nic neplatil. Uvidíme, kolik nás to bude stát, jestli to bude extrémně drahý, nebo ne.“
  


Svitávečtí pokračují v opravě Löw-Beerovy vily
S v i t á v k a - Velkou Löw-Beerovu vilu, jež je významnou kulturní památkou, čekají další opravy. Již v posledních letech došlo k úpravám, které zlepšily celkový vzhled vily a přiblížily jej tomu původnímu. Löw-Beerova vila se opravuje postupně. „Z důvodů výstavby kanalizace a čističky odpadních vod nemá městys dostatečné množství volných finančních prostředků, které jsou k opravě potřebné. Proto využíváme různých dotačních titulů a z rozpočtu městyse hradíme jen nutnou spoluúčast,“ vysvětlil starosta Martin Cetkovský.
   V minulém roce tak byl rekonstruován velký sál, který sloužil původnímu majiteli jako soukromé muzeum. „Opravena byla dřevěná podlaha, nově bylo vymalováno, natřeny byly okna a dveře, kování bylo vyleštěno,“ upřesnil starosta městyse Martin Cetkovský. Celkové náklady činily přes 402 tisíc korun, z toho polovina přišla z kraje.
   V letošním roce chystají Svitávečtí opravu malého sálu, který slouží jako zasedací místnost. „V současné době je zde opravena podlaha, původní dubové parkety byly vybroušeny, vytmeleny, chybějící parkety doplněny a nalakovány,“ řekl Cetkovský. Pokračovat se bude ve výmalbě interiéru a obnově štuku. Nový nátěr dostanou okna i dveře a opraví se stávající elektroinstalace. Náklady na opravu se odhadují na 57 tisíc, téměř vše se opraví z dotace. „Svitávka získala dotaci z programu Podpora obnovy kulturních památek z Ministerstva kultury ve výši 51 tisíc korun,“ uvedl Cetkovský.
   Takzvanou Velkou vilu nechal postavit v letech 1900 – 1902 továrník židovského původu, Moses Löw-Beer, který ve Svitávce vybudoval přádelnu vlny. Autor návrhu velké vily není dosud znám. Nyní se ve vile nachází kanceláře úřadu městyse Svitávky, umělecká škola, knihovna, mateřské centrum a klubovna ochotnického divadla.
   
   VK
Vila jako zámek. Velká Löw Beerova vila ve Svitávce je architektonický skvost.
Foto: archiv  


Rekonstruovaný park orámuje skvosty secesní architektury
S v i t á v k a - Park ve Svitávce, ve kterém se nachází velká a malá Löw-Beerova vila, čeká obnova. Vysazovat se budou domácí druhy dřevin, doplněné kvetoucími, dále keře, trvalky a stávající stromy budou prořezány a zpevněny.
   „Cílem úpravy parku je revitalizace stávající zeleně, zahrnující neperspektivní, zdravotně problematické, nepůvodní a kompozičně nevhodné dřeviny, které budou nahrazeny novými,“ uvedl starosta Cetkovský.
   Záměrem úpravy parku je i připomenutí jeho historie, které se váže k úpravě okrasné zahrady, v níž se promítla záliba ve východoasijském umění Fritze Löw-Beera. „Jedná se o výsadbu magnólií a sakur, které zde byly dle historických záznamů vysazeny, stejně jako ovocné stromy, které budou připomenuty formou okrasných kultivarů jabloní a třešní,“ dodal Cetkovský.
   Celkové náklady projektu se pohybují přes 2 milióny korun. „Z této částky bude městys hradit 705 tisíc, na částku téměř 1,5 milionu jsme získali dotaci z Evropského fondu regionálního rozvoje a dalších sto tisíc ze Státního fondu životního prostředí,“ pochlubil se Cetkovský.
   
   VK
  


Blíží se další ročník pochodu po dálničním tělese R43
B o s k o v i c e (MO) - Klub českých turistů pořádá v sobotu 1. září již třetí ročník Pochodu po R43, který má přiblížit problematiku této součásti krajiny a podpořit její výstavbu.
   Pochod je rozdělen na dvě větve. Jižní větev se táhne od Brna kolem Kuřimi, Lipůvky, Lažan, Újezda u Černé Hory a Černé Hory, které se do pochodu také zapojily. Severní má svůj počátek v Moravské Třebové a pokračuje na jih kolem dalších obcí, jako je Městečko Trnávka, Jevíčko, Velké Opatovice, Šebetov, Vanovice, Knínice a Boskovice. Společným cílem pro obě větve je Mladkov, kde na turisty čeká kulturní program s hudební produkcí nebo soutěžemi pro děti. „Letos bude opět možné podepsat petici na podporu výstavby silnice,“ doplnil zástupce pořadatele Jaroslav Oldřich s tím, že loni již před zahájením pochodu vznikla hromadná petice, která putovala městy a obcemi. V ní se nashromáždilo více než deset tisíc podpisů.
   Pro účastníky z Boskovic má Jaroslav Oldřich novinku. Pochodu se zúčastni i popularizátor stavby Tomáš Janda, který lidem zprostředkuje odborný výklad o dálnici.
  


Sonda teen - Ekologické havárie na Bělé
Co si myslíš o opakovaných ekologických haváriích na Bělé? Jaké navrhuješ preventivní řešení?
   
   Patrik, 15
   Tam nějaká havárie byla? Ají kdyby, tak mě je to jedno.
   
   Iva, 17
   Ekologická havárie mě velice znepokojila. Myslím, že je to ale věc lidí na radnici, kteří jsou za to placení.
   
   Kája, 13
   Nevím, o co jde. Myslíte záplavy? Kdyby ano, to by se mělo řešit.
   
   Pavlína, 16
   O ekologii se zajímám, ale nejsem z Boskovic a nevím, o co se jedná.
   
   Pepa, 19
   Baví mě spíše o sport. Takovýhle věci mě jsou fakt jedno.
   
   Tereza, 17
   O ekologii bychom se měli více zajímat, jako prevenci navrhuji zabývat se ekologií již na základní škole.
   
   Standa, 19
   Zaprvé byla zanedbaná prevence a zadruhé je to otázka spíše pro odborníky.
   
   LD