Noviny Info pro turisty Kalendář akcí
AKTUÁLNÍ ČÍSLO
Přečtěte si
Z Regionu
Kultura
Informace
Sport
Napsali nám
INZERCE
Prodám
Koupím
Bydlení
Seznámení
Různé
Podmínky inzerce
ARCHIV
Minulé číslo
Předminulé číslo
Starší čísla
Archiv
Vyhledávání
UŽITEČNÉ KONTAKTY
Redakce
Další kontakty
 
Z Regionu
Stejskal zůstává, zbytek rady se téměř vyměnil
MAS Boskovicko Plus shromáždila žádosti o dotace
Ve Světlé chtějí čistírnu vody, chybí peníze
Ve většině škol zůstává stávající ředitel, nových je asi pětina
Zemědělská družstva lákají bioplynky, jako další v pořadí o ni usilují v Benešově
Desáté narozeniny mateřského centra a den dětí
Tyl se v Letovicích vyrábí už 180 let, textilní výroba zde je ještě staršího data
Sortiment neurčujeme my, určuje ho trh, říká obchodní ředitel Tylexu Josef Novák
Sonda teen - Co budeš dělat o prázdninách?
 
Stejskal zůstává, zbytek rady se téměř vyměnil
L e t o v i c e (Jim) - Letovická radnice se vrátila do dob oposmlouvy. Po dvou volebních obdobích zasedli v radě zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL. Tato koalice však disponuje v zastupitelstvu pouze 10 mandáty, což je v jednadvacetičlenném orgánu menšina. Nové vedení města se tak muselo opřít o podporu komunistů. Takový je ve zkratce výsledek mimořádného zasedání zastupitelstva, které svolal starosta na základě skutečnosti, že vítěz voleb Občanská iniciativa vypověděla koaliční smlouvu kvůli neochotě ODS řešit problémy se starostou. Výsledek - nespokojení byli odvoláni, vedení města se necelého půldruha roku po volbách změnilo.
   Volbám předcházela rozprava, která se nakonec zvrtla opět k popisu události, která přiměla koaliční partnery vypovědět koaliční smlouvu. Petr Novotný požadoval novou koalici: „Je to smysluplný krok pouze pokud existuje koalice nová,“ domníval se. Kontrovala mu Daniela Ottová. „Nedomnívám se, jdeme do neznáma,“ řekla. Následující události jí nedaly za pravdu.
   Osoba, kvůli které se vše událo, starosta Vladimír Stejskal, byla potvrzena ve funkci. Proti jeho odvolání se postavilo 12 zastupitelů. V tu chvíli bylo všem jasno a další události dostaly prudký spád. Zastupitelstvo odvolalo místostarostu Radka Procházku (OI), ale i Jana Královce (ODS), Michala Bulu (OI), Jaroslava Chloupka (SN) a Petra Novotného (TOP 09). Jako člena rady potvrdilo pouze Petra Janouška (ODS).
   Následně se místostarostou stal Jiří Palbuchta (ČSSD). Novými členy rady potom jeho soukmenovkyně Daniela Ottová, za KDU-ČSL Bohumil Kuda a František Boček a třetím za ODS byl zvolen Antonín Žilka.
   Skutečnost, že celá záležitost byla předem dohodnuta a poté potvrzena hlasováním, pak potvrdila sama Daniela Ottová tím, že do čela jednoho z výborů navrhla komunistku Jaroslavu Konůpkovou. „Oni se s námi aspoň bavili, kdežto Občanská iniciativa se s námi bavit odmítla,“ potvrdil komunista Luboš Machala. Řešit situaci předčasnými volbami navrhoval Jan Královec. To je ale podle Ottové možné pouze tehdy, když není zastupitelstvo usnášeníschopné po dobu 6 měsíců.
   Radek Procházka na vyzvání opět upozornil, že starostu Stejskala vnímají jako nekompetentního, což rádi doloží. Zastupitelé ale jakoby nechtěli slyšet konkrétní argumenty a důkazy. „Jsou to nesmiřitelné strany a tady se mlátí prázdná sláma,“ vyzval k ukončení diskuse někdejší poslanec parlamentu Jiří Brtnický z řad diváků.
   „Snad se nám v této nové sestavě podaří dokázat Letovickým, že město umíme dobře vést a dělat i dobré věci,“ prohlásil ve funkci potvrzený starosta Stejskal. „Upozornili jsme na chyby a problémy a po zásluze jsme byli potrestáni. Jdeme do opozice. Někdo musí město řídit a někdo musí kontrolovat,“ prohlásil odcházející Procházka. Právě pojem opozice jitří v Letovicích emoce. „Jsme malé město a taková řevnivost ho poškozuje,“ vyjádřil se nový radní, někdejší starosta Kuda. Stejný názor projevovali po volbách i Jiří Palbuchta či Jan Řehoř. „Nebojme se toho, naopak, je to tak správně a zvykněme si na tento způsob,“ vyzval naopak své kolegy Jan Královec.
  


MAS Boskovicko Plus shromáždila žádosti o dotace
B o s k o v i c k o (pek) - Šanci na úspěch mají projekty vstřícné k matkám s dětmi či ekologické.
   
   Výstavba hřiště, oprava kaple, úschovna zavazadel, úprava návsi. Do výzvy Místní akční skupiny Boskovicko Plus přihlásily obce, neziskové organizace i podnikatelské subjekty celkem jednatřicet žádostí o dotaci na různé projekty. V nejbližších dnech zasedne hodnotící komise složená ze členů místní akční skupiny, aby rozhodla, které projekty na dotaci dosáhnou na část šestimilionové dotace a které žádosti naopak pro letošní rok zůstanou nevyslyšeny. „Podle místopředsedy MAS Boskovicko Plus Zdeňka Peši je objem peněz, o které žadatelé požádali, přibližně o sto padesát procent vyšší, než pokrývají dotace. „Převis žádostí nad našimi finančními možnostmi není tak dramatický, jak jsme očekávali. V některých oblastech obdrží dotaci všichni žadatelé, jinde budeme muset vybírat. Je stanoveno několik hodnotících kritérií, na které bude komise přihlížet. Mezi nimi například, zda se projekt zaměřuje na ženy a děti, zda má nějaké ekologické dopady a jiné,“ vyjmenoval místopředseda MAS Boskovicko Plus Zdeněk Peša.
   Na seznamu podaných žádostí figuruje pět projektů na úpravy návsí a náměstí. Podobná žádost na MAS Boskovicko Plus dorazila také z obce Ústup. „Je to první žádost o dotaci, se kterou se obracíme na místní akční skupinu. Na náš projekt s názvem Spolu v Ústupu žádáme o dotaci ve výši sto padesáti tisíc. Za ty bychom chtěli provést povrchové úpravy, opravy požární nádrže a také parkové úpravy v centru obce. Chceme vytvořit místo, které vybízí k setkávání,“ popsala záměr starostka Ústupu Milena Tomanová. Doplnila, že na návsi již instalovali herní prvky, letos by chtěli pořídit posezení a v budoucnosti třeba i květinovou výzdobu.
   Dotace z Místní akční skupiny by velmi pomohla v Kunštátě. Jídelna a výdejna v tamní základní škole totiž kvůli svému současnému uspořádání nesplňuje vyhlášku. Proto ředitel školy Vratislav Sedlák v místnosti počítá se stavebními úpravami. „Chtěli bychom vyměnit příčky a místnost v obrysu jejího nosného zdiva jinak uspořádat. Bude to finančně dost náročné, protože budeme muset změnit elektroinstalace, vodoinstalace, odpady nebo třeba obložení. Technologie by měla zůstat stávající, jen ji jinak umístíme. Díky těmto úpravám se zvětší kapacita jídelny zhruba o jednu čtvrtinu a navíc splníme podmínky vyhlášky,“ vysvětlil ředitel Sedlák s tím, že žádají o půlmilionovou dotaci.
   Verdikt hodnotící komise se žadatelé dozvědí osmnáctého června. Ani tento termín ale není definitivní. „Schválené projekty ještě posíláme ke kontrole na Státní zemědělský intervenční fond, jehož úředníci ještě mohou některé projekty vyřadit. Přibližně v srpnu tedy budeme přesně vědět, kteří žadatelé dotaci dostanou,“ doplnil Peša.
  


Ve Světlé chtějí čistírnu vody, chybí peníze
S v ě t l á (vyv) - Biologický rybník jako alternativní čistírna odpadních vod (ČOV), to je varianta, pro kterou se rozhodli ve Světlé, aby dostáli zákonu. Ten totiž stanovil, že také v obcích s méně než pěti sty obyvateli už musí voda odváděná stokovými soustavami projít před vypuštěním přiměřeným čištěním a zajistit tak, že nebudou překročeny stanovené limity jejího znečištění. Termín, dokdy má mít každá obec v Česku čističku, je zdánlivě vzdálený - 22. prosinec 2015. Většina obcí, kterých se to týká, však už začala problém řešit, aby maratón jednání a výběrových řízení, projektem počínaje a výslednou realizací konče, včas stihla.
   Na čištění odpadních vod s menším zatížením je možné aplikovat biologický rybník. Jedná se o šetrnější řešení pro přírodu i pro finance obce než klasická ČOV. „Inspirovali jsme se v Kořenci,“ prozradil Roman Dobeš, současný předseda výboru stavebního, pozemkového a životního prostředí ve Světlé. „Začít stavět se mělo už letos, nutí nás k tomu Povodí Moravy, ale je to takový žhavý brambůrek v obci. Projektová dokumentace má chyby a bude se upravovat. Navržené čerpadlo by mělo jít nahradit samospádem. Tím by se ušetřily i následné provozní náklady, které se pak samozřejmě odráží do ceny vody,“ konstatoval Dobeš. Vybudování celého systému bude obnášet vedle zřízení vodní nádrže logické prodloužení kanalizace až k rybníku nebo stavbu odlehčovací komory na odvod přívalové dešťové vody do potoka. Před rybníkem budou umístěny jednak lapače písku a jednak dojde k hrubému předčištění odpadních vod mechanickým zachycením větších částí. Samotný rybník by měl fungovat na principu usazování a následném vyhnívání svedených nečistot a jejich rozkladu pomocí mokřadních rostlin.
   Stavba plánovaná na obecní louce pod Světlou počítá zhruba se 3 až 3,5 miliony korun. Za ně by měla tuto alternativní čističku postavit letovická firma Ekoterm, o níž obecní zastupitelstvo rozhodlo v dubnovém výběrovém řízení. Konkrétní termín realizace zatím není stanoven. Vyřešit přečištění vody z kanalizace představuje výrazné finanční zatížení pro většinu malých obcí, mnozí starostové proto spekulují, zda stát bude trvat na dodržení data, nebo se dokonce nezmění požadavky ze strany státu. „Váháme, vyčkáváme,“ přiznal Dobeš. „Hodně je předjednáno, ale problémem jsou samozřejmě ty tři miliony. Vyřešit čištění vody však každopádně potřebujeme, nejen že ze zákona musíme, ale i chceme kvůli rozvoji obce. Pokud tady někdo má nyní zájem stavět nový dům, úřady ho do současné kanalizace nedovolí připojit a jako podmínku k novostavbám nařizují vlastní čističku,“ dodal.
  


Ve většině škol zůstává stávající ředitel, nových je asi pětina
O k r e s B l a n s k o (pek) - Konkurzy na ředitele škol a školských zařízení, které na Blanensku a Boskovicku zřizuje Jihomoravský kraj, finišují. Krajští radní jednatřicátého května jmenovali například do funkce ředitele dětských domovů v Hodoníně u Kunštátu a v Boskovicích. V obou případech v konkurzu nejlépe obstáli stávající ředitelé „Seznam ředitelů škol a školských zařízení na Blanensku je již kompletní,“ sdělil mluvčí jihomoravského krajského úřadu Jiří Klement.
   Kdo čekal, že konkurzy s obsazením vedoucích postů ve školách nějak závratně zahýbou, zůstane zklamaný. Jak prozradil náměstek hejtmana Stanislav Juránek, v naprosté většině uspěli stávající ředitelé, nových je přibližně pětina. Tato statistika platí i pro okres Blansko, kde měly výběrové komise za úkol zvolit celkem devatenáct ředitelů. Patnáct z nich své funkce obhájilo, pouze na čtyřech školách obsadí ředitelské křeslo noví lidé.
   Dosavadní zástupkyně ředitelky Domu dětí a mládeže v Boskovicích Alena Staňková vystřídá ve vedení Hanu Kučerovou. Ta se již do výběrového řízení nepřihlásila, protože odchází do starobního důchodu. Staňková přesto musela ve výběrovém řízení porazit dva soupeře. „Všichni jsme si říkali, že by bylo dobré, aby ve vedení naší organizace zůstal někdo, kdo zná její fungování. Vím, že teď vůči svým kolegům budu v jiném postavení, ale snad se s novou situací dobře sžijeme,“ zhodnotila budoucí ředitelka DDM Boskovice Alena Staňková.
   Další organizací, ve které dojde ke změně ve vedení, je letovický Dům dětí a mládeže. Ivona Kubíková ve funkci vystřídá Dušana Dvořáčka. „Prozatím stále zůstávám pracovníkem DDM, ale nevím, co se mnou bude, na jakou pozici mě nová paní ředitelka umístí,“ konstatoval Dvořáček.
   Jak jsme již informovali, ke změně ve vedení dojde také v boskovické základní umělecké škole, kde nejlépe uspěla kandidátka Stanislava Matušková a na blanenském gymnáziu, které nově povede Radek Petřík.
   Svoji pozici naopak uhájil ředitel boskovické Střední odborné školy a Středního odborného učiliště André Citroëna Karel Ošlejšek, proti kterému se ve výběrovém řízení postavili další dva kandidáti. „Velmi si vážím toho, že v dalších šesti letech zůstanu ve funkci ředitele. Už kvůli tomu, že budeme moci pokračovat v započaté práci. Máme rozjetou celou řadu projektů a investičních akcí, na druhou stranu se v následujících letech budeme muset poprat s poklesem žáků,“ nastínil Ošlejšek.
   Ačkoli v některých částech Jihomoravského kraje měli lidé k vybraným kandidátům připomínky, konkurzy na ředitele škol na Blanensku proběhly hladce. „Jsem rád, že jsme dotáhli téměř do konce velký úkol, kdy jsme se museli vyrovnat se změnou školského zákona. Do počtu sto padesáti ředitelů, které jsme museli vybrat, nám zbývají pouze čtyři školské příspěvkové organizace. Věřím, že do konce července dokončíme i tato výběrová řízení,“ dodal náměstek Juránek s tím, že ředitelé se své funkce ujmou od srpna.
  


Zemědělská družstva lákají bioplynky, jako další v pořadí o ni usilují v Benešově
B e n e š o v (vyv) - Zemědělské družstvo Skály má v plánu během letošního roku vybudovat a zprovoznit menší bioplynovou stanici ve svém areálu. Obecní zastupitelstvo v Benešově s podnikatelským záměrem souhlasilo s podmínkou, že se vysadí stromy kolem družstva směrem k vesnici.
   „Od obce to mají schválené,“ potvrdil starosta Benešova Antonín Rus. „Byli jsme se podívat do Velkých Opatovic, tam je podobná technologie té plánované u nás a je bez zátěže pro obyvatelstvo. Provoz stanice je bez zápachu a výrazného hluku. Tady je navíc areál dál od obce, neměl by být problém. Jen se asi zvýší průjezd aut, leda to by mohlo být nepříjemné. Ale snažíme se vyjít vstříc podnikatelům, dávají zdejším lidem práci. A když je firma funkční, je to celkově přínos pro obec.“ Podle slov ředitele družstva Václava Plisky by se jednalo o zařízení na 526 kW, zpracovávající běžné zemědělské komodity – hnůj, senáž a kukuřičnou siláž. Investice by se měla pohybovat kolem padesáti miliónů. „Kolem střediska uděláme stromořadí, asi topolů, ale to koneckonců bylo v plánu už déle,“ dodal Pliska.
  


Desáté narozeniny mateřského centra a den dětí
B o s k o v i c e (ML) - Desáté narozeniny mateřského centra a den dětí. Slavit přišly nejenom současné organizátorky, ale i zakladatelky. Rut Kolínská, prezidentka Sítě MC v České republice vzpomínala na vznik mateřských center, ale také se diskutovalo o jejich budoucnosti a postavení.
Foto: Martina Lukešová  


Tyl se v Letovicích vyrábí už 180 let, textilní výroba zde je ještě staršího data
L e t o v i c e (vyv) - LETOVICE - Jen málokdo neví, o čem je řeč. Téměř dvě století už výroba krajkového zboží a záclon získává věhlas nejen v okolí Letovic nebo po republice, ale od počátku výroby také za hranicemi státu. Střídala se období, kdy se dařilo více či méně, ale vždy potíže překonala a tradiční výroba stále pokračuje. Jen málokterá letovická rodina neměla v minulosti někoho, kdo by přinášel výdělek právě z této továrny, ať se jmenovala Tylex, firma Faber a spol. nebo jinak.
   Letovičtí vyrábí tyl už neuvěřitelných 180 let. Když se poprvé rozběhly tajně přivezené stroje na jeho výrobu, narušily Letovice anglický monopol a staly se první a na čas i jedinou továrnou na tyl na takzvaném starém kontinentu.
   Na začátku 19. století to byla totiž právě Anglie, kde byl vynalezen Johnem Heathcoatem bobinetový stroj na výrobu tylu a vzápětí zdokonalen o vzorovací zařízení Johnem Laeversem. Angličané tak získali možnost laciněji a ve větším vyrábět v té době velmi žádané zboží. Pochopitelně měli zájem zůstat jediným vlastníkem stroje a určovat na trhu cenu krajkového zboží, vydali proto pod trestem smrti zákaz vyvézt stroj mimo království. To však neodradilo vídeňského obchodníka s přízí Daniela Bauma, aby se o to nepokusil.
   Ten roku 1832 koupil v Letovicích od Jindřicha hraběte Kálnokyho za dvacet tisíc zlatých budovy zrušené plátenické a bavlnářské manufaktury a nechal je přizpůsobit zamýšlené výrobě. Současně v Anglii pořídil několik zmiňovaných strojů. „Aby se koupě nestala podezřelou, dal je instalovat a zahájil výrobu. Za nějaký čas nechal stroje opět rozebrat, zabalit do beden a z několika míst je odeslal do různých evropských přístavů - do Hamburku, Antverp, Štětína a Terstu jako zásilky strojních součástek. Nejobtížnější bylo pašování hlavních hřídelí, které měřily několik metrů, a byly proto velmi nápadné. Daniel Baum je důkladně nakonzervoval a za temných mlhavých nocí je dal tajně připevnit zespod na kýl kotvících lodí. Touto cestou byly hřídele skryté pod hladinou údajně dopraveny do Evropy,“ uvádí Eva Nečasová ve svém Příspěvku k dějinám textilní továrny v Letovicích. V přístavech už na součástky čekaly vozy, které je šťastně dopravily do Letovic.
   Tím však překážky zdaleka nekončily. Chyběli zaučení dělníci na složení přivezených dílů i pro jejich následnou obsluhu. Smělý plán byl náročný organizačně, ale hlavně finančně. Výroba navíc nevynášela, kolik si od ní Daniel Baum sliboval, protože Anglie snížila ceny výrobků s úmyslem zruinovat ho. Úlevou pro začínající výrobu se stala v červnu 1833 návštěva císaře Františka I., který továrně poskytl daňové úlevy a ochranné clo, aby jí pomohl potíže překonat. Přesto finanční problémy donutily Bauma v srpnu 1834 bobinetové stroje prodat. Kupcem se stali jeho švagr Moritz Faber a přítel obou Ludwig Damböck, továrnu si od Bauma pronajali. V roce 1835 zaměstnávali 120 dělníků, pro následující roky se uvádí 256 lidí v továrně, ale zhruba dalších 1200, kteří vyráběli tyl doma. Postupně Anglie odvolala zákaz prodeje strojů, došlo k pořízení dalších, ale současně začaly konkurovat nové firmy. Po Damböckově smrti v roce 1850 a Baumově v roce 1863 Faberovi postupně odkoupili továrnu i s příslušenstvím. Centrálou se stala Vídeň a výroba byla rozšířena i mimo Letovice. Patřily k ní například krajkářské závody v Mezilesí, v italském Miláně, ve Vídni, Györu a na dalších místech. Rozvoj firmy podpořila i stavba železnice mezi Brnem a Českou Třebovou v roce 1848 a koncem 19. stol. zřízení telegrafu.
   Továrna se stala pro Letovice a okolí zdrojem příležitosti k výdělku, vykoupeným však vyčerpávající prací dělníků. „Pracovní doba byla za prvních majitelů firmy dvanácti až třináctihodinová. Po roce 1896 je uváděna desetihodinová, od 7 do 12 a od 13 do 18 hodin. Tato doba odpovídala částečně požadavkům zákona z roku 1885,“ přibližuje dále Eva Nečasová podmínky zaměstnanců. „Její délka se však měnila podle potřeby výroby a zákon byl různými způsoby obcházen. Pracovalo se od pondělí do soboty, kdy byla dělníkům vyplácena týdenní mzda,“ uvedla dále Nečasová. V archívech se dochovaly dopisy, které poměry ve firmě dokládají. Tak například dělník Josef Orsáček napsal: „Vstoupil jsem do práce v této továrně p. Artura Fabera, v roce 1894. Byl jsem jako chlapík 14 let, byl jsem učeň tkalcovský, avšak jsem musel první léta vše tkalcom záclonovým udělat: vyvázat stroj, olej donést, zamést celou dílnu, pak pro svačinu dojít. Stroje byly malé, úzké asi 2 m, uprostřed byla klika, jako u obilního fukara, tou se točilo, aby stroj jel, světla u strojů byla špatná. Svíčky a olejové lampy. Byla to namáhavá práce, když se muselo při takovém špatném světle pracovat. To měl tkadlec co chvíle vlasy spálené a na práci bylo špatně vidět. Na regány jsme svítili svíčkami olejovými, na záclonových strojích zas měly lampičky rybsové, když vázali šňůrky v čagátě, musel dát tkadlec lampičku do zubů a vázat šňůry. Avšak kolik tak strojů shořelo takovým světlem, jsem sám byl svědkem tomu.“ Přesto dělníci vnímali možnost pracovat zde jako dobrodiní, které jim umožňovalo uživit rodinu. Pokrokem bylo v roce 1904 zakoupení parního stroje, který vyráběl elektřinu.
   Komplikovaným se ukázalo období po vzniku samostatné republiky. Rozpadem habsburské monarchie se narušily obchodní vztahy a výrazně se zhoršil odbyt zboží. Přispěla k němu i změna módy s odklonem od lidových krojů. Faberova továrna však problémy překonala, a to i v době hospodářské krize, při níž dočasně musela omezit počet zaměstnanců. Výroba zůstala zachována i po vypuknutí 2. světové války, i když část továrny přešla na válečnou výrobu. V areálu za okupace sídlily jednotky SS a v jedné části bylo dokonce německé vězení.
   Po skončení války rodina Faberů Letovice opustila, vedení továrny bylo usvědčeno z kolaborace, podnik byl znárodněn. Od ledna 1946 začal vystupovat pod názvem Tylex. Spadal pod něj veškerý krajkářský průmysl v českých zemích, tedy také oblast Krušných hor a Vamberecka. Po nástupu vlády KSČ během naplánované dvouletky a následující první pětiletky ztrojnásobil výrobu. Do roku 1965 ji dokonce zešestinásobil v porovnání s předválečnou úrovní v roce 1938. To si vynutilo postupné rozšiřování areálu hlavně v šedesátých a sedmdesátých letech, poslední větší výstavba proběhla mezi roky 1975 až 1980.
   V roce 1991 přecházel národní podnik Tylex na akciovou společnost jako prosperující firma. Objem výroby i počet zaměstnanců však od druhé poloviny devadesátých let klesal. V letech 2003 až 2008 Tylex zaměstnával kolem dvou set lidí. Některé výrobní prostory byly prodány nebo pronajaty jiným podnikům, nicméně se podařilo výrobu udržet. Po celou dobu existence továrny vedení vždy usilovalo o modernizaci strojů a přizpůsobení se měnícím požadavkům poptávky.
   Současný stav Tylexu v následujícím rozhovoru představil jeho obchodní ředitel Josef Novák.
Foto: archiv  


Sortiment neurčujeme my, určuje ho trh, říká obchodní ředitel Tylexu Josef Novák
L e t o v i c e (vyv) - Jak byste představil dnešní sortiment Tylexu? Co se změnilo oproti minulosti?
   Oproti minulosti se toho v Tylexu změnilo velmi mnoho. Počínaje výrobními technologiemi, přes vstupní materiály až po nejnovější výrobní zařízení. Sortiment neurčujeme dnes my, ale společně s cenovou hladinou je sortiment určován trhem, tedy přáním, požadavky a očekáváním zákazníka. Tržní způsob myšlení je asi ta největší změna, kterou jsme prošli.
   Náš sortiment se skládá ze dvou částí. Předně je to tradiční zbožová skladba, kde prim hrají záclonoviny, kusové záclony, textilní galanterie, krajkovina, krajky, elastické úplety a ubrusy. Do druhé části pak spadá ta modernější skladba sortimentu, který je představován technickými textiliemi, tedy 3D distančními úplety a technickými síťovinami.
   
   Změny se jistě odrazily i do technologie výroby. Je možné přiblížit to nejpodstatnější?
   Jako všechny české textilky, i Tylex ještě do nedávna měl ve svém arsenálu stroje pamětníky. To se rapidně změnilo, za posledních sedm let jsme investovali významné finanční prostředky do výroby krajkoviny a krajek nebo právě do technických textilií. V našem technologickém vybavení naleznete moderní stroje předních německých producentů, například firmy Karl Mayer.
   
   Nejste jediní, kdo se zabývá výrobou záclon, krajek a podobně, ať v měřítku mezinárodním, v hranicích našeho státu nebo i samotných Letovic. Koho vnímáte jako nejsilnější konkurenci? Čím se chcete odlišit?
   Odlišení od konkurence je jeden ze základů obchodních úspěchů. Konkurence je tady mimo jiné od toho, aby nás poháněla a dávala nám impulsy k průběžnému zlepšování naší práce.
   Fair konkurence je pro mne inspirací a každé takové si hluboce vážím. Na trhu s naším sortimentem je konkurence velmi silná. Z té kvalitnější skupiny jsou našimi „hnacími motory“ výrobci z Itálie, Německa, Turecka a částečně z Polska. U Polska a Číny to není ani tak otázka kvality, jako otázka ceny. Český trh zná v posledních letech pouze slevy a rabaty, některé regiony na jiné ceny než tyto, neslyší.
   Od výrobní konkurence bych rozlišil konkurenci obchodní, tu, která je konkrétně vidět na trhu. Mnoho českých firem se zabývá přeprodejem obchodního zboží a pro své, vcelku pochopitelné, zájmy jsou připraveni prodávat vše, co jim přinese bezprostřední zisk. Mnohdy i bez ohledu na kvalitu prodávaných produktů. Bohužel český zákazník, na rozdíl od zákazníka zahraničního, už tolik na kvalitu nehledí.
   Naše hlavní odlišovací znaky jsou: kvalita výrobku, přijatelná cena a nadstandardní obchodní a technický servis.
   
   Kam směřují vaše výrobky, zůstávají v ČR, nebo jdou „ven“?
   Každý správný obchodník obhospodařuje především svůj domácí trh. Přes silnou konkurenci chceme zůstat předním dodavatelem českým spotřebitelům. Export je druhý pilíř naší komerční činnosti a patří rovněž k určité tradici firmy. Výčet zemí, kam exportujeme, by byl na dlouhý seznam. Počínaje všemi sousedními zeměmi dodáváme do Anglie, Francie, Itálie, Skandinávie, Pobaltí, Ruska, Běloruska, Chorvatska, Slovinska, Srbska, Řecka, Bulharska, Rumunska nebo na Slovensko a Ukrajinu. Mezi naše odběratele patří i poněkud vzdálenější teritoria, jako například Mexiko, Tanzanie nebo Etiopie. Ze zajímavých aplikací našich produktů mohu uvést například komponenty do autosedaček pro vedoucí německý automobilový koncern nebo jako ochranu proti mouchám tse-tse. V současné době ukončujeme společný vývoj na produktu vedoucí americké firmy s outdoor oblečením.
   
   Už dlouhodoběji se z mnoha stran ozývá šetřit, šetřit, šetřit, mnohé se svádí na krizi a na neutěšenou hospodářskou situaci. Jak se to vše odráží do vašeho hospodaření? Jaká je nyní finanční situace Tylexu?
   Hospodářská krize tady v posledních letech bezesporu je. Podle mne jde však především o krizi bankovního sektoru, krizi finanční. Přitom nutno zdůraznit, že jsou ekonomické regiony, jichž se „světová“ krize nedotýká. O neutěšenou hospodářskou situaci se svým způsobem starají i každodenní hysterické zprávy medií, která dopady krize ještě více umocňují. Stejný názor jako mám já sdílí řada zahraničních obchodníků a odborníků, se kterými se jako obchodní partner setkávám.
   Šetření není jenom průvodním znakem krize. Šetřit se má i v dobách, kdy se firmě daří. Každý správný obchodník se řídí historickou pravdou, že vládnout znamená předvídat. Začne-li se totiž šetřit, až když je dopad krize více než hmatatelný, to je už pozdě. Nejedná se pak o šetření systematické, ale naprosto chaotické.
   Nikdo se krizovým vlivům nevyhne. Ani naše hospodaření nebylo a není od těchto negativních dopadů oproštěno. Nicméně, jak řečeno, snažíme se rozumně zvažovat, jak a kde budeme šetřit, s kým a na jak dlouho se rozloučíme. Ona ani ta hospodářská krize totiž netrvá věčně, takže nejlepší příprava na lepší zítřky začíná již dnes. Finanční situace Tylexu se v poslední době stabilizovala, jsem přesvědčen o dobré budoucnosti firmy, jinak bych zde nebyl.
   
   A odraz do zaměstnanosti? Ve svých nejlepších letech firma dávala práci tisícovce zaměstnanců. Jak to vypadá dnes a jaké jsou výhledy do budoucnosti? Čtenáře jistě bude zajímat, jestli se neobjeví nové pracovní příležitosti?
   Máte pravdu, na začátku 90. let minulého století jsme zaměstnávali 1600 pracovníků, přitom roční obrat činil 490 milionů korun. V současné době máme 110 zaměstnanců a roční obrat 110 mil. korun. I přes nominální pokles počtu zaměstnanců a obratů, čísla svědčí o tom, že výrazná zeštíhlovací kůra přinesla nesrovnatelně vyšší produktivitu.
   Jsem optimista a moje pracovní pobyty mne naučily některým, dnes už v moderním světě vymírajícím, vlastnostem. V Asii jsem se naučil vytrvalosti, pokoře a píli, v Německu pak preciznosti, důkladnosti a loajálnosti k firmě, k zaměstnavateli. Přál bych si, aby uvedené vlastnosti pozitivně ovlivnily mé spolupracovníky natolik, že se o svoji budoucnost nebudou muset bát. Bude-li se nám skutečně v budoucnu dařit, pak nevylučuji, že „po dietě můžeme i trochu zdravě přibrat na počtu zaměstnanců“.
   
   Během téměř dvou století existence této výroby v Letovicích došlo k vybudování rozsáhlého areálu. Do jaké míry ho využíváte, jak velká část patří k Tylexu, v jakém je technickém stavu.
   Je celosvětovým moderním trendem vyrábět jen to, co perfektně umím a dobře prodám a mít k tomu jen to opravdu nejpotřebnější zázemí. Všechny firmy prodaly nebo pronajímají majetek, který je pro jejich hlavní činnost postradatelný. Používáme jenom ty objekty a zařízení, která nám mohou dávat přidanou hodnotu. Technický stav námi používaných budov a zařízení musí odpovídat zákonným normám a předpisům, jsme ISO certifikovaná firma, máme certifikaci Öko Tex Standard 100 Class 1.
   
   Pracovní prostředí, životní prostředí… Jak se u vás zohledňuje trend šetřit přírodu?
   Pracovní prostředí v Tylexu patří k vyspělému evropskému standardu. Dbáme na přísné dodržování všech hygienických a zdravotních předpisů. V tomto případě jsou státní orgány absolutně nekompromisní. V našem areálu není o nic méně zeleně než na ostatních parcelách, naopak si myslím, že přírodní zeleň k výrobním halám jednoznačně patří. Jiným příkladem může být naše velkokapacitní čistička odpadních vod.
   
   Co firmu čeká v nejbližší době, stojí před vámi nějaká výzva?
   Ano, vždy před námi bude nějaká výzva. Osobně považuji za nejcennější kapitál firmy vzdělané, odborně zdatné a zkušené, firmě oddané pracovníky. Okruhu spolupracovníků a dalšímu zkvalitňování naší práce chceme věnovat prioritně naši pozornost.
   Dalším cílem je upoutat pozornost našich spoluobčanů, našich zákazníků. Mým přáním je, aby Tylex byl pojímán jako firma, která historicky a neodmyslitelně patří do tohoto regionu.
   Rádi jsme uvítali všechny potencionální klienty i ostatní spoluobčany na Dnech otevřených dveří Tylexu, které proběhly o sobotách, 19. května. a 2. června.
   Pokud se výrobních a obchodních cílů týká, přál bych firmě do budoucna, aby s hlavou vztyčenou pokračovala do dalších let, která musí nakonec přinést kýžený úspěch. Konkrétní cíle odkrývat nemohu, konkurence nespí!
Josef Novák
Foto: Andrea Šrámková  


Sonda teen - Co budeš dělat o prázdninách?
Je léto. Co ti to letošní přinese? Jaké máš plány?
   
   Honza, 14 let
   O prázdninách se chystám jet na tábor, být s kamarády, chodit na koupaliště, jezdit na kole, a tak.
   
   Tereza, 14 let
   No, takže tábor, potom pojedu na týden na kola, pak budu týden v Karlových Varech. Jinak budu asi doma, nebo ve Svitavách u babičky.
   
   Veronika, 15 let
   Tak plánuju jet na dovolenou s babičkou a dědečkem. Pak jakože být neustále s kamarády a užívat si léta, jakože třeba červenka nebo takhle. Jinak nevím, co by mi to mohlo přinést.
   
   Filip, 15 let
   No, o prázdninách budu odpočívat. Asi pojedu na nějaký jazykový tábor. A pak budu s kamarády. A ještě pojedeme s našima nejspíš k moři.
   
   František, 16 let
   Na prázdniny ještě vůbec žádné plány nemám.
   
   Jarda, 17 let
   Musím říct, že na letošní prázdniny moc plánů ještě nemám. Chtěl bych si sehnat brigádu, ale vím, že to bude těžké, něco sehnat. Na dovolenou asi nikam nepojedeme, takže budu převážně doma. Takže budu s kamarády, budeme chodit na čochy a tak.
   
   Lucie, 18 let
   Od letošního léta očekávám, že si konečně po dlouhé době odpočinu a užiji si je. Chtěla bych strávit nějaký čas v přírodě a s přáteli.
   
   Lenka, 18 let
   O prázdninách jedu na několik táborů jako vedoucí. Chtěla bych převážně relaxovat, protože mám po maturitě. Pokud to vyjde, chtěla bych jet stanovat s mými kamarády.
   
   Tomáš, 19 let
   Jediný co mám zatím naplánovaný na léto je brigáda. LD