Noviny Info pro turisty Kalendář akcí
AKTUÁLNÍ ČÍSLO
Přečtěte si
Z Regionu
Kultura
Informace
Sport
Napsali nám
INZERCE
Prodám
Koupím
Bydlení
Seznámení
Různé
Podmínky inzerce
ARCHIV
Minulé číslo
Předminulé číslo
Starší čísla
Archiv
Vyhledávání
UŽITEČNÉ KONTAKTY
Redakce
Další kontakty
 
Z Regionu
Zatím není jasné, zda hygienici povolí otevření koupaliště v Červené zahradě
Firma dokončuje novou halu a hledá kvalifikované zaměstnance
Zlatá udice
Šebetovští budou mít kabelovou televizi
V Šebetově získali dotaci a postaví bytový dům
Nezaměstnanost je různá v jednotlivých mikroregionech
Místo našich lidí na některá místa nastupují cizinci
Rekvalifikace lidem pomáhají najít práci
O občanské společnosti JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová za KSČM
O občanské společnosti Ing. Miloslav Kala za ČSSD
O občanské společnosti Ing. Stanislav Kamba za KDU-ČSL
O občanské společnosti Ing. Josef Mikulášek za SNK ED
O občanské společnosti Ing. František Sivera za ODS
 
Zatím není jasné, zda hygienici povolí otevření koupaliště v Červené zahradě
B o s k o v i c e - Během tohoto týdne by se měli Boskovičtí dozvědět, jestli hygienici udělí výjimku pro provoz koupaliště v areálu Červená zahrada. Na výjimku bylo koupaliště v provozu už loni. Nesplňuje totiž některé parametry podle nových vyhlášek.
   V pátek už měli hygienici jasno, výsledek ale sdělit nechtěli. „Je už rozhodnuto, ale dokud rozhodnutí nepředáme provozovateli, tak tisku informace dávat nebudeme,“ sdělila vedoucí odboru hygieny obecné a komunální Krajské hygienické stanice v Brně Anna Žádníková.
   Starosta Boskovic František Sivera doufá, že hygienici povolení k provozu dají. I kdyby ale jejich rozhodnutí bylo negativní, lidé pravděpodobně o možnost koupání v Boskovicích nepřijdou. „Koupaliště by bylo přístupné na vlastní nebezpečí, nemělo by oficiální statut koupaliště,“ vysvětlil starosta.
   Podle Jaroslava Dohnálka, ředitele firmy Služby Boskovice, která plovárnu provozuje, není na koupališti problém s kvalitou vody, ale s technologiemi, které neodpovídají dnešním požadavkům. „Podle nových měřítek musí bazén splňovat například rovnoměrný odtok, jinak je specifikovaný přítok, vstup do bazénu musí být ze všech stran přes brodítka a podobně,“ uvedl Dohnálek.
   Město v posledních letech do koupaliště investovalo jen to nejnutnější, protože plánuje celkovou rekonstrukci již zastaralého areálu. Ta přijde na více než padesát milionů korun, které však v pokladně města nejsou. „Snažíme se připravit projekt tak, aby se nám podařilo získat peníze z evropských fondů,“ dodal starosta. Rekonstrukce tak bude zahájena nejdřív v příštím roce.
   Celková oprava koupaliště už přitom byla na spadnutí v roce 2002. Město již dokonce mělo vybraného dodavatele stavby, který tehdy nabídl cenu 34 milionů. Těsně před volbami však radní zrušili výběrové řízení na dodavatele stavby, což vysvětlili nutností vzít si úvěr na opravu budovy bývalého okresního úřadu a tím, že nechtějí velkou investicí svazovat ruce novým zastupitelům.
  


Firma dokončuje novou halu a hledá kvalifikované zaměstnance
B o s k o v i c e - Novou montážní halu a administrativní budovu staví společnost JUNKER Industrial Equipment při výjezdu z Boskovic, na ulici Chrudichromské. V Boskovicích totiž bude soustředěna veškerá výroba a další provozy této firmy v České republice.
   Společnost, která je součástí skupiny podniků Otto Junker Group se sídlem v Německu, byla v Boskovicích zřízena v roce 1995 jako jakási prodloužená ruka mateřské firmy, aby se věnovala především montáži. „Po deseti letech se nám podařilo získat souhlas mateřských společností k výstavbě a koncentraci všech aktivit v České republice do Boskovic. Dnes jsme firma, která zde má vybudovány kompletní základní funkce včetně konstrukce, nákupu, výroby, montáže, skladů, logistiky, projektového managementu a prodeje. Nyní se sem převedla výroba z Přerova,“ uvedla jednatelka společnosti Zita Přichystalová. Rozšiřování výrobních kapacit vyvolalo potřebu stavby nové výrobní montážní haly, která by měla být v provozu již na konci května. Přibližně ve stejném termínu bude hotova i správní budova.
   Společnost JUNKER Industrial Equipment zaměstnává 160 pracovníků. V souvislosti s převodem provozu v Přerově hledá dalších 20 až 30 zaměstnanců v oblasti výrobních a konstrukčních aktivit. Má zájem o kvalifikované pracovníky v oblasti elektromontáže, mechanické montáže, svařování, brusírny, konstrukce. „Bohužel se potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Musíme to řešit externími montážními firmami,“ řekla dále Zita Přichystalová.
   Skupina firem Otto Junker Group se zabývá výrobou zařízení pro tepelné a tavné zpracování železných a neželezných kovů.
Foto: Leona Paroulková  


Zlatá udice
S k a l i c e - Už více než dvacet let se vždy zjara scházejí u rybníka ve Skalici nad Svitavou členové rybářských kroužků při soutěži Zlatá udice. Své úlovky si však nechají pouze změřit od rozhodčích a potom je vracejí zpět do vody. Součástí akce je i slavnostní pasování nových členů do rybářského cechu.
Foto: Tomáš Trumpeš  


Šebetovští budou mít kabelovou televizi
Š e b e t o v - Kabelovou televizi budou mít od 1. června šebetovští občané. Zájemci zaplatili připojovací poplatek pět a půl tisíce korun a budou mít v první fázi zpřístupněno čtrnáct a po dokončení devatenáct televizních programů. Příjmat tedy budou moci kupříkladu kompletní české a slovenské televizní vysílání, počítá se i s rezervou na další digitální česká vysílání, která by měla vznikat v nejbližší době.
   „Součástí příjmu bude i obecní infokanál. Budeme tedy moci přes počítač rotovat informace z obce, videoukázky, zpravodajství, dokumenty a podobně. Na to se obzvláště těším,“ říká starosta obce Zdeněk Čížek.
   Projekt se podařilo realizovat díky výhodné nabídce, na základě které firma vybuduje kabelovou televizi bez účasti obce jen s využitím připojovacích poplatků. Po dokončení díla pak firma systém bezplatně předá do majetku obce. To by podle starosty Čížka mělo poskytnout občanům záruku, že po spuštění nebudou drasticky narůstat poplatky za příjem. Počet zájemců byl v Šebetově natolik vysoký, že zcela bez problémů pokryl náklady na vybudování přijímací stanice i kabeláže po celé obci.
   
   Tomáš Trumpeš
  


V Šebetově získali dotaci a postaví bytový dům
Š e b e t o v (tt) - V Šebetově získali dotaci ve výši šest milionů tři sta tisíc korun na výstavbu nového bytového domu. Celkové náklady na stavbu by neměly přesáhnout třináct milionů. „Chybějící částku dokryjeme formou hypotéky, kterou bychom potom umořovali formou nájmu,“ vysvětlil způsob financování stavby šebetovský starosta Zdeněk Čížek.
   Nový dům bude stát hned vedle obecního úřadu a bude obsahovat celkem deset nových bytů. Obecní byty budou určeny pro příjmově vymezenou skupinu občanů. Nastěhovat se tedy budou moci jedinci, kteří nemají větší příjem než 0,8 násobku průměrné mzdy, nebo rodiny, které nemají celkový příjem víc než 1,5 násobku průměrné mzdy.
   V současnosti se dokončuje projektová dokumentace a od června by se mělo začít stavět. Stavba by měla být dokončena nejpozději v srpnu příštího roku. Protože letošní zima prověřila odolnost většiny staveb, řeší momentálně Šebetovští s projekční kanceláří podobu střechy plánované novostavby. „Po letošní zimě máme výhrady k rovné střeše, takže se teď diskutuje, jestli bude dům mít klasickou sedlovou střechu nebo střechu rovnou,“ popisuje situaci starosta Čížek.
  


Nezaměstnanost je různá v jednotlivých mikroregionech
B l a n s k o - Míra nezaměstnanosti v našem okrese dosáhla ke konci prvního čtvrtletí letošního roku 7,65 procenta. V rámci Blanenska jsou ovšem mikroregiony, kde je nezaměstnaných nad okresním průměrem podstatně více.
   Dlouhodobě nepříznivý stav je na Olešnicku, kde bylo v závěru března bez práce 12,1 procenta z dosažitelných pracovníků. Situace není dobrá ani v mikroregionu Svitávka s mírou nezaměstnanosti 11,6 procenta a na Benešovsku – 11,2 procenta.
   Naopak nejmenším počtem nezaměstnaných se mohou pochlubit na Černohorsku – 5,6 procenta či v mikroregionu Rájec-Jestřebí – necelých 6 procent.
  


Místo našich lidí na některá místa nastupují cizinci
B l a n s k o - Malý zájem našich lidí o některé druhy práce nebo to, že zaměstnanci některých profesí v regionu už prostě nejsou, nutí firmy k tomu, aby přijímali pracovníky ze zahraničí. Úřad práce v Blansku eviduje asi 1.200 takových zaměstnanců. Polovina z nich je ze zemí Evropské unie.
   Mezi zaměstnanci ze zemí Evropské unie podle zástupce ředitelky úřadu práce Jiřího Dvořáka jednoznačně převažují Slováci. Ti z ostatních zemí jsou zejména z Mongolska a Ukrajiny, s velkým odstupem následuje Bulharsko.
   V některých firmách v okrese pravděpodobně pracují i cizinci načerno, ty ovšem statistiky nepodchycují.
  


Rekvalifikace lidem pomáhají najít práci
B l a n s k o - Rozpočet ve výši 24 milionů korun měl loni Úřad práce v Blansku na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Tímto pojmem se v mluvě úřadů práce označují například rekvalifikace, příspěvky zaměstnavatelům, kteří zaměstnají obtížně umístitelné uchazeče jako jsou například mladí do 25 let, starší 50 let či zdravotně postižení, příspěvky na zřízení pracovního místa, na zřízení místa na veřejně prospěšné práce či příspěvky těm z řad nezaměstnaných, kteří se rozhodnou podnikat.
   Podle zástupce ředitelky blanenského úřadu práce Jiřího Dvořáka rozpočet loni využili beze zbytku. Jeho značná část padla na rekvalifikace. „Přispíváme na rekvalifikační kurzy, které vychází z potřeb trhu práce, děláme si analýzy,“ přiblížil. Největší zájem z řad nezaměstnaných je o počítačové kurzy, kurzy účetnictví, ale i o kurzy pro budoucí svářeče, kuchaře-číšníky, kosmetičky či obsluhu CNC strojů.
   Loni rekvalifikace využilo 610 uchazečů o zaměstnání. Že změna jejich původního pracovního zaměření měla význam, dokazuje to, že do šesti měsíců po ukončení rekvalifikace jich 492 našlo práci.
  


O občanské společnosti JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová za KSČM
O k r e s B l a n s k o - V těchto dnech nabývá občan na ceně - brzy bude voličem, a tak opět vyjedou z Prahy limuzíny. Oslnit se zřejmě nechají jen ti, kteří si nepamatují nenaplněné sliby minulé. I KSČM slibovala, a ne vždy se jí podařilo sliby naplnit. Ne proto, že bychom své návrhy nepředložili - bylo nás málo, abychom dosáhli jejich přijetí. To neznamená, že bychom tyto priority opustili.
   Jedním ze stěžejních programových cílů je právě větší účast občanů na rozhodování o tom, co se jich týká. Zákon o referendu a jiné zákony, které by to umožnily, přijaty nebyly. Přáli bychom si například i přímou volbu starostů, aby se jím nestal ten, kdo politikům nejméně vadí, ale ten, kdo občanům nejvíce vyhovuje. Patřím k dlouhodobým kritikům reformy veřejné správy, která přenesla na obce povinnosti, nedala jim na jejich naplnění dostatek prostředků (potřebovala je na ministerstvech, která nezeštíhlela) a zhoršila komunikaci s občanem. Dnes pro jedno razítko jdete na svůj obecní úřad, pro další do Boskovic, Blanska a Brna. Proč by nemohl cestovat „papír“ místo nás? Proč z jednoho úřadu v době internetu přenášíme potvrzení na druhý? Nevytýkám to obcím, vadí mi systém, a ten je v rukou nás, zákonodárců.
   Vážím si každého občana, který se nenechá odradit byrokratickými překážkami, a přijde na své zastupitelstvo vyjádřit svůj názor. Vážím si i nadšenců, kteří zakládají občanská sdružení, píší petice a usilují o změnu špatných rozhodnutí. Jako předsedkyně petičního výboru Poslanecké sněmovny se s nimi často setkávám. Možná i proto mohu říct, že i tyto občanské aktivity mohou být zneužity těmi, kterým se protest před Temelínem nebo maření správního řízení stává spíše obživou než programovým cílem. Také si nemyslím, že by neziskové organizace měly nahrazovat to, co očekáváme od státu. Abyste mi rozuměli: Ocením, když pro zdravotně postižené uspořádají výlet. Ale sbírku na kolečkové křeslo? Na to bychom se neměli skládat, na to bychom měli mít nárok.
  


O občanské společnosti Ing. Miloslav Kala za ČSSD
O k r e s B l a n s k o - O přesnou definici občanské společnosti se mezi politiky vede zarputilý spor už od roku 1989 a nekonečné debaty nemají vítěze. Jedni tvrdí, že občanská společnost je snahou nevolených vládnout na úkor řádně zvolených politiků, druzí zase říkají, že jedině nepolitická občanská aktivita může krotit po stále větší moci toužící hydru oděnou v temném hávu politických stran. Ani jedno, ani druhé, přesná definice totiž neexistuje. Ale hlavně – v České republice kvalitní, demokratická, občanská společnost založená na neziskových aktivitách občanů přece dávno funguje. Existuje řada zájmových, dobročinných, sportovních, církevních nebo ekologických organizací, svazů, spolků a nadací, které nedrží pohromadě zisk, ale společné úsilí. Brňanům se nelíbí projekt silnice R43, tak mají svoje protestující občanské sdružení. V našem dopravou přetíženém regionu zase na tuto životně nutnou severní spojku čekáme, a tak zase máme Sdružení pro výstavbu strategické silnice R43. To je přece fungující občanská společnost, ne?
   Troufám si tvrdit, že jestli má neziskový sektor v této zemi nějakého přirozeného partnera, je to sociální demokracie. Nelze například nevidět ohromné dílo, které vykonávají občanské organizace při péči o staré a nemocné nebo v oblasti pomoci postiženým, týraným a opuštěným dětem. Tady si za svoji práci, která opravdu není o penězích, zaslouží velké uznání a také pravidelnou finanční podporu z úrovně státu, kraje nebo obce. Právě státní, krajský či městský úředník by měl takovým organizacím naslouchat a být jejich prvním partnerem. ČSSD bude nadále vytvářet podmínky pro zvýhodněné zaměstnávání v neziskovém sektoru a chce umožnit lidem, aby část svých daní mohli posílat třeba právě do těchto organizací. V našem regionu vidím celou řadu pozitivních příkladů. Jsem přesvědčen, že si to zaslouží nejen ti, komu je tato činnost určena, ale i ti, kdo ji organizují. Jsou to skvělí lidé, kteří mívají na dnešní dobu zcela neobvyklý hodnotový žebříček. Chtěl jsem zde zmínit pár příkladů, ale protože by se na všechny nedostalo, raději toto zamyšlení končím.
  


O občanské společnosti Ing. Stanislav Kamba za KDU-ČSL
O k r e s B l a n s k o - Sedmnáct let po sametové revoluci je občanská společnost aktivní a různorodá, stále však čelí mnoha problémům. Další rozvoj občanské společnosti leží na rovnoměrném rozvoji tří základních pilířů, kterými jsou- veřejný sektor, podnikatelský sektor a neziskový sektor.
   Zatím se nejlépe rozvíjí státní správa. Po zrušení okresních úřadů vzniklo ještě víc úřednických míst, a to na pověřených úřadech, na krajských úřadech. Ministerstva se stále rozšiřují. Občan je však omezován nevýhodnou úřední dobou a zbytečnou administrativou. Mým cílem je snížit počty úředníků na polovinu, zvýšit jejich výkon. Úřední hodiny prodloužit do večerních hodin a na soboty podobně jako v supermarketech.
   Podnikatelskému sektoru bych chtěl zajistit dlouhodobou platnost pravidel a zákonů, které pro svoji činnost potřebují. Rychlé řešení obchodních sporů a platební kázeň pak zajistí dobrý rozvoj této oblasti.
   Téměř polovina občanů naší republiky je členem alespoň jedné neziskové organizace. Mnohé z nich umí nastolit opomíjená témata a dosáhnout pozitivních společenských změn.
   Základním problémem je však dlouhodobé financování neziskového sektoru. Já prosazuji, aby vedle grantového systému vznikl další zdroj, kdy všechny veřejné rozpočty budou povinny určitým procentem financovat neziskovky. Jako příklad mohu uvést Rakousko, kde do sportu musí na všech úrovních dávat 3 procenta veřejných rozpočtů. Jsem přesvědčen, že můj návrh zajišťuje dlouhodobou stabilitu a perspektivu všech oblastí neziskového sektoru.
   Zjednodušením systému přidělování grantů a dotací omezíme i možnosti vzniku korupce.
   Naší občanské společnosti nejvíce chybí základní morální pravidla. Minulý totalitní systém zdevastoval morální povědomí společnosti utvářené staletími, kdy bylo společensky neúnosné, aby společnost vedli lidé, kteří základní morálku nedodržují. O nápravu v této oblasti bych se chtěl v parlamentu zasazovat.
  


O občanské společnosti Ing. Josef Mikulášek za SNK ED
O k r e s B l a n s k o - Toto téma je tématem specifickým a zcela výjimečným. Zdravá a fungující občanská společnost se totiž nedá zařídit žádným legislativním nebo technickým opatřením, nedá se o ní rozhodnout, ta se rodí v každém z nás a je třeba ji vychovávat a pečovat o ni jako o vzácnou a křehkou květinu.
   Ve zdravé občanské společnosti lidé žijí spolu, rádi se setkávají, svěřují se jeden druhému a pomáhají si, a všechno toto je jim zcela přirozené a vlastní. Stejně tak bytostně cítí svoji sounáležitost i k prostředí, v němž žijí, a snaží se o ně pečovat. Vědí, že každým svým činem ovlivňují, zda „jejich“ prostředí bude čistší a hezčí a zda „jejich“ společenství bude příjemnější.
   Jak je tomu v našich obcích a městech? Nechci se nikoho dotknout, jistě se někde daří méně, někde více, obecně ale platí, že k tomuto ideálu máme hodně daleko. Spíš spolu nemluvíme, a to mnohde ani v rodinách nebo mezi sousedy, uzavíráme se sami do sebe a občanská pospolitost a společná starost a péče o naše prostředí a společenství jsou pro nás zcela cizí pojmy. Kromě problémů zakořeněných v nás samotných nás k tomu vede i rozčarování ze stále agresivnější a o to méně funkční vysoké politiky, přesycené nejrůznějšími aférami a skandály, ale bohužel také dnešní technické vymoženosti. Představa, že nám jednou k vyřízení všech záležitostí postačí počítač s internetem a k zábavě domácí kino, je z tohoto pohledu přímo děsivá. Mnozí z nás se potom možná už mezi lidmi neobjeví.
   A jak občanskou společnost povzbudit? Samozřejmě morální a finanční podporou všech našich obecních spolků, občanských sdružení a neziskových organizací. Jistě také hledáním stále nových způsobů komunikace mezi obcí a občany, směřující k odstranění stále ještě existující bariéry mezi „námi“ – občany a „jimi“ – volenými zástupci, úředníky.
   Největší přínos bych ale viděl v posílení výchovy k občanství a citlivému vztahu k člověku a přírodě, a to již od těch nejmenších. Po zkušenostech z posledních let bude přitom nutné se smířit s tím, že dospět k uspokojivému stavu bude ještě dlouho trvat.
  


O občanské společnosti Ing. František Sivera za ODS
O k r e s B l a n s k o - Občanská společnost je založena na svobodě člověka, který má možnost se sdružovat do různých neziskových organizací - spolků, klubů, iniciativ - za účelem splnění určitého společného cíle, společného zájmu. Jejich úloha je ve společnosti nezastupitelná a já si velice vážím jejich práce. V každé obci je jich celá řada - myslivci, zahrádkáři, sportovní oddíly, kulturní spolky, rybáři a tak bych mohl pokračovat. Jejich fungování není vůbec jednoduché. Často se potýkají s problémem zajištění finančních prostředků na provoz, jejich vlastní chod je založen na aktivitě, odhodlání a často vysoké obětavosti jedinců. Bez nich to ovšem nejde. Myslím si, že stát by měl k neziskovým organizacím přistupovat systémově. Dnes je situace taková, že některé dostávají nemalou finanční podporu od státu, ale některé žádnou. To je dle mého názoru špatně. Měla by být možnost, aby se každý občan rozhodl, kterou neziskovou organizaci chce podpořit a jakou částkou, a ta by byla do určité výše uznatelnou odpočitatelnou částkou z daní. Stát musí podporovat neziskové organizace a to systémovým rozdělováním peněz na podporu jejich projektů. Stát by měl určit pro něj prioritní oblasti, kde chce podpořit finančně i provoz neziskových organizací.
   Občanská společnost je tvořena občany, kteří se svobodně rozhodují v rámci pravidel daných státem. Čím více stát reguluje a zasahuje do života občanů, tím více jsou lidé pasivní, bez zájmu se starat o věci veřejné, ale i ty , které se jich dotýkají významně. A toho jsme dnes svědkem. Regulace, byrokracie, obtížné domáhaní se vyřízení záležitostí občana je na denním pořádku. Budu se snažit změnit tento stav. Protože stát, který nezatěžuje zbytečně občana, nenutí vyplňovat zbytečné papíry, nepotřebuje tak vysoké daně ke svému provozu. Tím budeme každý svobodnější, tím více zbude občanovi peněz na jeho rozhodnutí, co s nimi učiní.