Noviny Info pro turisty Kalendář akcí
AKTUÁLNÍ ČÍSLO
Přečtěte si
Z Regionu
Kultura
Informace
Sport
Napsali nám
INZERCE
Prodám
Koupím
Bydlení
Seznámení
Různé
Podmínky inzerce
ARCHIV
Minulé číslo
Předminulé číslo
Starší čísla
Archiv
Vyhledávání
UŽITEČNÉ KONTAKTY
Redakce
Další kontakty
 
Přečtěte si
Kvůli deštivému a chladnému počasí první části prázdnin koupaliště hlásí velké ztráty
V létě je méně nezaměstnaných, vliv na to mají hlavně sezónní práce
Děti z dětského domova budou už brzy bydlet v novém
 
Z Regionu
Modrá krev? Nesmysl, v první řadě jsme všichni lidé
Hledají vedoucího finančního odboru
Na Okrouhlecký tuplák
 
Kultura
Ve Skalici a v Boskovicích vystoupí folklorní soubor z Dijonu
Boskovický zámek ožije ohnivým flamencem
Herci z Olešnice kočují po Vysočině
 
Informace
Policie ČR informuje
 
Sport
Otázky pro sportovní osobnost regionu
Letovičtí tenisté bez finále
Za Oldřichem Střížem
Rozlosování nového ročníku soutěží žáků
V Boskovickém fotbale se blýská na lepší časy
V Cetkovicích otevřou rekonstruované hřiště
 
Napsali nám
Návštěva
Reakce na článek Bezútěšná autobusová doprava
 
Přečtěte si

Kvůli deštivému a chladnému počasí první části prázdnin koupaliště hlásí velké ztráty
B o s k o v i c k o - Prázdniny, které se právě přehouply do své druhé poloviny, jsou obdobím, kdy velká část lidí alespoň na pár dnů opouští své domovy a každodenní stereotyp a vydává se za zábavou, za odpočinkem i za poznáním. V našem regionu mají turisté možnost vybírat z bohaté a pestré nabídky. Krásná krajina je protkaná cyklostezkami, je možné se osvěžit v řadě koupališť i přírodních vodních nádrží, navštívit některý ze zámků či hradů, pobavit se i poučit ve westernovém městečku v Boskovicích či keltské usedlosti v Letovicích a nebo obdivovat některou z jeskyní v Moravském krasu.
   
   Lidé se naučili získávat informace v informačním centru
   
   To, že turisté si náš region oblíbili, dokreslují statistiky Informačního centra Boskovicko, které poskytuje návštěvníkům informační servis nejen o Boskovicích, ale v případě zájmu i o celém Jihomoravském kraji. „V červenci sem denně přijde v průměru 77 lidí, když byl festival Boskovice 2005, tak to bylo kolem 130 zájemců o informace i různé propagační předměty,“ uvedla Michaela Dvořáčková z íčka. V červenci je návštěvnost informačního centra o stovky vyšší než předcházející měsíce, ovšem již v dubnu zde bylo kolem tisícovky lidí. „V květnu a v červnu sem jezdí hlavně školní výlety, pak přibývá individuálních návštěvníků. Hodně jezdí na týdenní pobyty, o víkendech pak rodiny s dětmi na jednodenní výlety. Ve srovnání s loňskem nás vyhledává více lidí, větší zájem je i o průvodcovské služby židovskou čtvrtí, přibývá zahraničních návštěvníků, z nich nejvíce je Holanďanů ubytovaných v Benešově. Zaznamenali jsme také řadu e-mailů ze zahraničí s dotazy na různé zajímavosti z regionu, třeba i z Indie nebo z Austrálie,“ řekla dále Michaela Dvořáčková.
   Co turisty nejvíce zajímá? Chtějí informace o památkách, přičemž hlavně je zajímá boskovický hrad a zámek, westernové městečko v Boskovicích, zámek v Lysicích, jeskyně Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu, Moravský kras. Požadují také praktické informace - kde je bankomat, kde mohou načerpat benzín, chtějí vyhledat autobusové nebo vlakové spoje, telefonní čísla, rezervovat ubytování, velký zájem je o turistické mapy a plány měst, kterých je v informačním centru bohatá nabídka, i o různé propagační předměty, zejména turistické známky a tak dále. Protože v Boskovicích není žádná úschovna zavazadel, supluje informační centrum také tuto službu. Služeb „íčka“ využívají i obyvatelé Boskovic a okolních vesnic - nejčastěji ke koupi vstupenek v předprodeji na akce v místě, ale i v celé republice či zahraničí a různých dárkových předmětů.
   
   Provozovatelé koupališť jsou z letošního léta nešťastní
   
   V druhé polovině uplynulého týdne sice rtuti teploměrů řádně povyskočily a plovárny se tak zaplnily, ale na pokrytí ztrát z předchozího období to zatím nestačí. Během chladného a deštivého července byly i dny, kdy se koupaliště vůbec neotevřela.
   „Já se o koupaliště starám už sedmou sezónu, ale tak špatný červenec nepamatuju,“ posteskl si správce koupaliště v Červené zahradě v Boskovicích Bohumil Feruga s tím, že zatím bylo jen pár dnů, které skutečně stály za to. Správce doufá, že srpen bude naopak teplotně nadprůměrný a provozovatel, kterým je společnost Služby Boskovice, tolik neprodělá. Na návštěvníky boskovického koupaliště letos čeká novinka v podobě barevných pásků, které si po zakoupení vstupenky musí umístit na ruku. „Toto opatření jsme udělali proto, že v minulých letech nám sem přes potok a přes plot lezla spousta neplatičů. Teď, když se projdeme mezi lidmi, hned vidíme, kdo nezaplatil, a musím říct, že takových je nyní minimum. Někteří lidé sice toto opatření kritizují, ale většina to chápe,“ dodal Bohumil Feruga.
   Od 1. července je otevřené koupaliště v Lysicích, které před začátkem léta prošlo první etapou rekonstrukce, jež bude trvat několik let. Letos má koupaliště první sezónu zkušebně v pronájmu nový nájemce. Ten hodnotí prozatímní situaci jako hodně špatnou. „Jsem úplně znechucen, koupaliště je průtokáč peněz. Provoz je finančně náročný, a když třeba celý týden v podstatě nikdo nepřijde, tak je to špatné. Nedokážu odhadnout, zda to srpen může ještě spravit,“ uvedl nájemce lysického koupaliště, který si nepřál být jmenován.
   Obecně platí, že koupaliště si na svůj provoz nevydělají. Navíc vlastníci oficiálních koupališť, kterými jsou v našem regionu obce, museli do úprav bazénů vložit nemalé finanční částky, aby vyhověly požadavkům vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Nebo si museli požádat o výjimku, což je pro tento rok případ třeba Boskovic. Koupaliště má totiž před zásadní rekonstrukcí.
   Někteří lidé mají radši přírodní koupaliště. Kvalitu vody v těch největších a rekreanty hojně navštěvovaných sleduje Krajská hygienická stanice Brno. Podle jejích měření z počátku minulého týdne se dá bez obav koupat ve vodní nádrži Letovice (Křetínka), vhodná voda ke koupání, pouze se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi, je také v rybníku Suchý a ve vodní nádrži Palava v Blansku. Naopak nevhodná voda ke koupání už je v rybníku Olšovec v Jedovnicích, i když zákaz zde zatím vydán nebyl.
   
   Počasí negativně ovlivnilo návštěvnost i ve westernovém městečku
   
   Deštivé počasí, které zatím tvořilo kulisu větší části prázdnin, se projevilo také na návštěvnosti ve westernovém městečku v Boskovicích. „Skoro pořád pršelo, takže k nám přišlo méně lidí než v minulých sezónách. Teď je zase příliš velké vedro, což lidi také odradí,“ byl v pátek zklamaný Luboš Jerry Procházka z Wild West City.
   Jerryho nejvíce mrzí, že počasí pokazilo desetidenní maratón zábavy, který letos poprvé naplánovali na období kolem svátků 5. a 6. července. „Měli jsme všechno připravené a tak polovinu akcí jsme museli zrušit,“ upřesnil. Kvůli dešti dokonce několikrát nebyl odpálen ani ohňostroj. Všechny nevyužité ohňostroje tak budou odpáleny v sobotu 6. srpna, takže návštěvníci se mají na co těšit. V tento večer bude odehráno další noční představení Duch Stříbrného jezera. „O noční představení je ze strany návštěvníků největší zájem,“ dodal Jerry.
   
   Na zámcích jsou spokojeni
   
   První sezónu letos zahájil zámek v Kunštátě. Kastelán Radim Štěpán je s jejím průběhem zatím velmi spokojen. „Jsme mile překvapeni zájmem návštěvníků. V červnu jich naším zámkem prošlo 1.200, v červenci jich bude ještě podstatně více,“ sdělil kastelán.
   Návštěvníci jsou podle Radima Štěpána překvapeni tím, že je v zámku co vidět. „Máme z jejich strany kladné odezvy. Hodně lidí si pamatuje, když byl zámek otevřen krátce počátkem devadesátých let, a oceňují, jak to zde dnes vypadá. Místní jsou opět hrdi na svůj zámek,“ konstatoval.
   Správa zámku zvažuje oživení prohlídek při příležitosti kunštátského jarmarku konaného tradičně v září, který do města přiláká tisícovky návštěvníků. Zhruba za týden bude v kapli kunštátského zámku, kde prohlídkový okruh končí, nový obraz. Jde o zdařilou kopii renesančního obrazu Máří Magdalény, kterou pro zámek za šedesát tisíc korun v aukci koupilo ministerstvo kultury. „Obraz Máří Magdalény v kapli vždycky byl. Asi v roce 1945 jej ale někdo ukradl. Jsme rádi, že zde opět bude,“ dodal kastelán.
   S průběhem sezóny jsou zatím spokojeni také na zámku v Lysicích, návštěvnost i tržby jsou vyšší než loni. Zatímco loni v červnu sem zavítalo necelých 5 tisíc návštěvníků, letos to bylo více než 7,5 tisíce. V červenci už není rozdíl tak výrazný, ale i v tomto měsíci vychází letošní rok lépe. „Mohu potvrdit, že se zvýšil zájem nejen ze strany školních zájezdů, ale i rodin s dětmi. Nejvíce návštěvníků jsme zatím měli v prvním červencovém týdnu, pravděpodobně na to měly vliv svátky. Počasí je letos příznivější k návštěvě hradů a zámků,“ konstatovala Martina Hosová, která na zámku pracuje v pokladně. „Hodně se snažíme, aby se o nás vědělo. Podíl na vyšší návštěvnosti má i spousta kulturních akcí, máme opět dvě nové výstavy, a sice o historii zámeckého divadla v předzámčí a o vodě v zahradách v oranžérii. Tržby nám zvýšilo také komerční filmování,“ vyjmenovala provozní Lenka Nečasová.
   Soudě dle zápisů v návštěvní knize, tak kromě krásných prostor zámku a zahrady návštěvníci hodně oceňují také kvalitní výklad průvodců a květinovou výzdobu památkového objektu.
Není nablízku zrovna žádné koupaliště? Nevadí. Voda z fontány před boskovickou radnicí také osvěží. Provozovatelé koupališť se mohli radovat až na konci uplynulého týdne. Na boskovické koupaliště přišlo ve čtvrtek 1.300 lidí.
Foto: Leona Paroulková  


V létě je méně nezaměstnaných, vliv na to mají hlavně sezónní práce
B l a n s k o - Léto je tradičně obdobím, kdy mají na úřadech práce méně klientů. Tento trend potvrzují i letošní statistiky Úřadu práce v Blansku. Zatímco na začátku roku v našem okrese činila míra nezaměstnanosti 9,4 procenta, na konci prvního pololetí to bylo 8,1 procenta.
   „Od začátku roku nezaměstnanost klesá, což kopíruje celostátní vývoj. Vliv na to mají zejména sezónní práce a větší možnosti práce ve stavebnictví,“ komentoval František Maňoušek z odboru trhu práce blanenského úřadu. Tento příznivý stav však pravděpodobně nebude mít dlouhé trvání. Podle obvyklého modelu totiž koncem léta skončí sezónní práce a na úřadu práce se zaevidují absolventi škol, kterým se nepodařilo sehnat zaměstnání nebo nebyli přijati na vysoké školy, a míra nezaměstnanosti opět vzroste. „Největší nával absolventů očekáváme v září,“ dodal František Maňoušek s tím, že na konci června evidovali 280 absolventů. V lednu jich bylo téměř dvakrát tolik.
   Déle než dva roky je na úřadu práce evidována takřka čtvrtina všech uchazečů o zaměstnání. Skoro stejný počet figuruje v evidenci méně než tři měsíce. V průměru trvá nezaměstnanému devět až dvanáct měsíců než si najde práci.
   Dlouhodobě nejvíce nezaměstnaných, 10,5 procenta, bylo na konci června evidováno v mikroregionu Svitávka. Nad okresním průměrem jsou i na Benešovsku či Olešnicku. Naopak nejméně nezaměstnaných, 6 procent, je v současné době na Jedovnicku, dobrá je situace také v mikroregionu Rájec-Jestřebí a Ostrov u Macochy.
   V první polovině letošního roku žádný zaměstnavatel nepropustil větší množství pracovníků. Podle Františka Maňouška se firmy po letech stabilizovaly. Některé podniky dokonce přibírají větší množství zaměstnanců. Nově je to boskovický Kras, který nyní působí pod názvem All Computers, jenž hledá šičky, zaměstnance dále hledá Apos Blansko či Adast Adamov. „O pracovníky má zájem i Celestica Ráječko a Alps Boskovice, ale tyto firmy většinou potřebují nárazově větší množství lidí na určitou zakázku a když ji dokončí, tak zase lidi uvolní. Nábor těchto zaměstnanců si proto řeší vlastními cestami. My pro naše klienty hledáme práci alespoň na půl roku,“ řekl dále František Maňoušek. Ze strany zaměstnavatelů je obecně ještě zájem o různé obchodní zástupce a dealery. Na konci června na úřadu práce evidovali 618 volných míst, což znamená, že na jedno místo připadá sedm uchazečů o zaměstnání. Na konci loňského roku bylo volných míst podstatně méně - pouze 351.
   I když poptávka po volných místech převyšuje nabídku, o některé pozice se nezaměstnaní zrovna neperou. To je případ třeba firmy Apos, která svoje potřeby pracovníků řeší zaměstnáváním cizinců. Zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnání cizinců na úřadu práce hlásit. V současné době ve firmách našeho okresu legálně pracuje 460 pracovníků z členských států Evropské unie a 643 osob ze zemí mimo unii. Nejčastěji se jedná o Slováky, které co do počtu následují Mongolové a Ukrajinci.
  


Děti z dětského domova budou už brzy bydlet v novém
B o s k o v i c e - Již v srpnu bude dokončena první etapa stavby nové budovy dětského domova v Boskovicích. Ten vyrůstá na zahradě stávajícího Dětského domova a Speciálních škol na Štefánikově ulici. První etapa zahrnuje výstavbu tří bytů a provozního zázemí. V těchto bytech, z nichž každý se skládá ze čtyř pokojů, společné obývací, kuchyňské a stolovací části a veškerého potřebného zázemí včetně pokoje pro vychovatele, by děti měly bydlet ještě letos.
   „Stavba jde podle plánu. Na tuto etapu vzápětí naváže druhá, kdy budou postaveny další dva takové byty a společný prostor pro stolování, který se však bude spíš využívat pro různé společenské vyžití všech obyvatel domova,“ uvedla ředitelka Dětského domova a Speciálních škol Jarmila Štůlová s tím, že celá stavba by měla být dokončena v červnu příštího roku. Slavnostní otevření by chtěli spojit s oslavami sto let zařízení, které bylo otevřeno 1. 9. 1906 jako moravská zemská vychovatelna pro děvčata a vždycky sloužilo dětem, které mají nějak znevýhodněnou pozici ve společnosti.
   Nová budova se staví hlavně proto, aby děti mohly žít v samostatných bytech v takzvaných rodinných buňkách. Tento způsob by se měl co nejvíce přibližovat životu v běžných rodinách. Stávající budova to neumožňuje. „Hlavně tím získáme to, že děti budou mít svoje soukromí a nebudou bydlet vlastně ve škole, což považuji za velice důležité,“ řekla dále ředitelka s tím, že v novém bude již v příštím roce bydlet všech čtyřicet obyvatel dětského domova. Stavbu financuje Jihomoravský kraj, který je zřizovatelem zařízení. Včetně vnitřního vybavení a vnějších úprav by se náklady na stavbu měly vejít do třiceti milionů korun.
   Stávající budova bude nadále sloužit jako zvláštní a pomocná škola. Od 1. září zde navíc bude i praktická jednoletá škola pro žáky, kteří dokončili pomocnou školu. „Měla by jim umožnit další zdokonalení. Výhodou bude, že nebudou muset nikam dojíždět,“ řekla k tomu Jarmila Štůlová. Volné prostory po přestěhování dětského domova budou využity jako odborné učebny a kabinety, více místa bude také pro žáky, kteří zde přes týden zůstávají na internátě.
Objekt nového domova je těsně před dokončením. Jarmila Štůlová se již velmi těší na nové prostředí, které domov dětem nabídne.
Foto: Leona Paroulková  


Z Regionu

Modrá krev? Nesmysl, v první řadě jsme všichni lidé
B o s k o v i c e - „Počkejte, prosím, chvíli, jen si tady nechám něco vysvětlit,“ jakoby se omlouval pan Bedřich Mensdorff-Pouilly, když jsem přišla na domluvenou schůzku do jeho kanceláře na boskovickém zámku. Právě mu totiž e-mailem přišly fotografie z oslavy jeho osmdesátin, kterou žil zámek předminulou sobotu. „Poslal mi to bratranec a od synovce jsem si musel nechat poradit, jak to uložit, abych si to pak mohl prohlédnout,“ vysvětlil zámecký pán podstatu česko-francouzsko-anglické konzultace s mladým mužem, když jsme se usadili na zámeckém nádvoří k rozhovoru. Jazyky vládne osmdesátiletý potomek šlechtického rodu obdivuhodně, vždyť prožil polovinu svého života v cizině, hlavně ve Francii. A jeho čeština, obarvená příjemně měkkým francouzským přízvukem, se krásně poslouchá.
   Narodil jste se uprostřed léta. Máte raději léto nebo zimu?
   Musím vás opravit, nenarodil jsem se uprostřed léta, ale na začátku, 24. června.
   Oslava byla trochu posunutá kvůli dětem, protože jejich děti chodí ve Francii ještě 24. června do školy. Jeden z mých synů je místoředitelem gymnázia a měl službu až do 20. července. A ta otázka?
   Jestli máte raději léto než zimu.
   Léto mám raději kvůli světlu, zimu mám raději kvůli teplotě, abych tak řekl. Letní teplotu špatně snáším. Velké horko nemám moc rád.
   Žijete celoročně na zámku v Boskovicích...
   Celoročně ne, ale v zásadě ano.
   Jak vypadá takový všední den šlechtice na penzi?
   Jako každého jiného, šlechtic nešlechtic, to je úplně fuk. Jeden se dovede zaměstnat, druhý ne. Učím se třeba zacházet s počítačem, jak jste viděla. Běžně to umím, ale s něčím si musím nechat poradit. Samozřejmě mám i jiné povinnosti. Ale kromě toho se moc rádi procházíme, děláme každodenní procházku do lesa.
   Slyšela jsem, že chodíte se skauty na pivo.
   Ne, ne, ne, já ne. Můj bratr ano. Ale nepije pivo. Nevím, co tam pije, ale každou neděli chodí se skauty. Bývalými skauty. Skautství mají dávno za sebou.
   Vy jste se na zámku narodil...
   Před osmdesáti lety (směje se).
   Co se vám nejvíce vybavuje z dětství prožitého na zámku?
   Měli jsme krásný dětství, ohromný dětství. Za prvé jsme měli to štěstí bydlet ve velkém baráku, což je přece jen jakási výhoda, než bydlet v malém bytečku. No, zlobili jsme. Rodiče neměli rádi, když jsme dělali rámus. Poznal jsem to pak na sobě, měli jsme malý byt v činžáku a občas nám sousedi připomněli, že jsou sousedi. To bylo nepříjemné. Tady to neexistovalo. Měli jsme štěstí, že jsme měli ohromný rodiče, kteří nám nechali volnost. Nebyli jsme odříznuti od města, jako kluci jsme kamarádili s klukama z města a dělali jsme všechno, co kluci dělají, když jsou mladí. Různý skopičiny, bavili jsme se, sportovali jsme spolu, lyžovali, bruslili, sáňkovali, v létě jsme chodili na procházky. Nor-mál-ní ži-vot, nor-mál-ní kluk (zdůrazňuje), nic jiného. Že jsme se narodili na zámku? To nic neznamená. Maminka nenáviděla tady žít.
   Opravdu?
   No takový velký barák? To není žádná legrace. Teď tady mám takový malý byt, to už je něco jiného. Vrátil jsem se domů. A vím, že to není legrace mít takový barák na zádech.
   Když byl loni v Boskovicích na návštěvě kardinál Špidlík, psalo se v jeho životopise, že doučoval jedno z dětí Mensdorffů matematiku. To jste byl vy?
   O tom nic nevím, nebo si nepamatuji. Ale když si něco nepamatuji, tak dodávám, že mám Alzheimera. Vím, že není moc pěkný to tak říkat, ale je to výmluva na moje zapomínání. Je to taková pohodlná odpověď.
   Jaké máte vzdělání?
   Podařilo se mi udělat maturitu na klasickém gymnáziu v Brně, maturoval jsem s velkým štěstím za války ve čtyřiačtyřicátém. Nikdy jsem neměl vyznamenání ani nepropadl, vždycky tak akorát. Po válce jsem odešel do Prahy, kde jsem se zapsal na fakultu medicíny. To ale moc nefungovalo. Měl jsem velké těžkosti hlavně v chemii, které jsem nikdy neporozuměl. Byl jsem ale taky trochu lajdák, chodil jsem na různý party, za holkama, takže to študium nebylo moc valné. No a pak přišel rok 1948 a odešel jsem, prakticky hned po 25. únoru, kolem dvacátého března.
   Do zahraničí jste odešli tři bratři...
   Ano, tři bratři jsme se octli v zahraničí. Neodešli jsme zároveň, odešli jsme jeden po druhém, sešli jsme se ve Vídni. Rodiče, jeden bratr a sestra měli také přijít, ale to se nepodařilo.
   Asi to pro vás moc jednoduchá doba nebyla.
   Jednalo se o to, jak se dostat dál, hlavně v životě. Rodiče nebyli, žádný zámek, nic. Dostal jsme se do Paříže. Musel jsem sehnat nějakou práci, což nebyla v poválečné době v celé Evropě vůbec jednoduchá věc. Francouzsky jsem neuměl. Hned v den našeho příjezdu do Paříže jsem se seznámil s mojí budoucí manželkou. Ptala se mě, kolik je mi let, řekl jsem quatre-vingts, což znamená osmdesát, místo vingt-quatre - dvacet čtyři. Nic jsem neuměl, nic neznal, znalosti francouzštiny byly naprosto nedostatečné. Velice rychle jsem se oženil, brzy jsme měli první dítě. V roce 1951 jsme na vystěhovalecké vízum odjeli do Uruguaye jako uprchlíci. Tam jsme pobyli s manželkou a rodinou, v Montevideu se narodila druhá dcera, o dva roky později nejstarší syn. V roce 1955 jsem tam našel práci u brněnských Židů. Jeden neuměl česky, druhý špatně, ale ohromně pracovali s Československem, takže byli rádi, že mají někoho, kdo umí česky. Psal jsem na stroji, byl jsem taková sekretářka, psal jsem dopisy, překládal z češtiny. Po roce jsem se dostal do firmy, kde jsem se sám naučil účetnictví. Konečně jsem se něco učil a naučil. Po návratu do Paříže mi to ohromně pomáhalo.
   Byli jste v kontaktu s rodiči, když jste žili v cizině?
   Byli, samozřejmě. Ze začátku bylo těžký s nimi korespondovat, ale potom jsme si psávali, občas telefonovali, ale to bylo obtížné. Do Československa jsem nesměl, dostal jsem se sem až na pohřeb mých rodičů. To mi dali víza, ale jinak jsem měl hrozné problémy. Když zemřela maminka, řekli mi na konzulátu, abych požádal o zrušení československého občanství, že se to zjednoduší. To se mi ale moc nechtělo. Když dva roky na to byl v nemocnici tatínek a umíral, chtěl jsem jet do Boskovic, abych ještě viděl tatínka živého, ale opakovalo se to s tím občanstvím. Nepustili mě, ale na pohřeb mi vízum dali. Těsně před převratem v roce 1989 se mi v Praze ženil syn. Nechtěli mi dát vízum, nakonec se to podařilo, ale měl jsem strach, že mě zde zavřou a nepustí mě zpátky.
   Kolik máte dětí?
   Čtyři holky ... Teda holky, dneska jsou to starý báby, nejstarší je pětapadesát (směje se). Čtyři dcery a dva syny. Synové tady byli v osmašedesátém, byli tady za babičkou a dědečkem zrovna v době, když sem přišli Rusi. Bratr je potom odvezl na hranice, nějaký Rakušák je pak vzal do Vídně na konzulát.
   Když jste se po roce 1990 vrátili do Československa, hned jste žádali o navrácení zabaveného majetku?
   Jakmile to bylo možné, požádali jsme o navrácení majetku. Neměli jsme problém s Benešovými dekrety, majetek byl zabraný po roce 1948. Byly nějaké potíže administrativní, ale v zásadě problémy nebyly. Byli jsme občané Československé republiky.
   Co pro vás znamenalo převzít odpovědnost za nemovitosti, lesy a další majetek po předcích?
   Rozhodli jsme se to udělat. Tatínek byl někdo, kdo Boskovice miloval. O na Boskovice hrozně... (hledá slovo)
   Lpěl...
   Ano, lpěl. Tak jsme si řekli, že to musíme udělat, kvůli památce tatínka. I když se tady dělo cokoliv, on byl šťastný, že mohl až do konce svého života být v Boskovicích. Řeknu vám ale, ten barák je hrozná starost (ukazuje na zámek).
   Není to zrovna tři plus jedna...
   Ne, ne, to ne. Když se ráno z okna koukám na střechu, každý den mi to připomíná tu starost. V baráčku v pařížské oblasti, kde jsem s rodinou žil, to bylo určitě jednodušší.
   Vracíte se rád do Paříže?
   Samozřejmě, moje děti a vnoučata žijí tam, ale ten domek už tam nemám, ten se prodal.
   Kdo zámek jednou převezme?
   Mám šest dědiců, takže můj podíl převezme šest dědiců. Co s tím udělají, to nevím. Přál bych si, aby to zůstalo pohromadě, ale je to těžký. Uvidíme. Mám taky patnáct vnoučat, takže po šesti dědicích bude patnáct vnoučat na jeden podíl. Co s tím jednou bude, bůh ví. Ještě nemám žádné pravnouče a to mi schází.
   O vaší rodině je v Boskovicích známo, že jste štědří k stacionáři pro postižené Betany.
   Ano, samozřejmě. Věnovali jsme jim dům, je to tak trochu naše dítě. Měli jsme tři postižené sourozence, takže k tomu máme blízký vztah. Já sám mám jednu dceru postiženou. Je v jednom ústavu ve Francii.
   Minulý režim se snažil tvářit, že u nás postižení nejsou a tito lidé byli odsouváni do ústavů v ústraní. Myslíte si, že už se to zlepšilo?
   Nežil jsem tu, takže nedovedu posoudit, jaké to tady bylo dřív. Mám ale jednu nepříjemnou příhodu z Francie. Naši postiženou dceru jsme měli doma a jedni sousedi v ulici si přišli stěžovat ke starostovi, že máme postiženou dceru, že se nemůže vědět, co udělá. Chci tím říct, že je to v lidech. Dneska se na to asi dívají jinak. Obdivuji paní Zouharovou (vedoucí Betany-pozn.), jak se tomu věnuje. Manželka, která zemřela před čtyřmi lety, o dceru dobře pečovala, ale nikdy se nestarala o další postižené. V tom paní Zouharovou obdivuji.
   Obraťme nyní list. Zajímáte se o politiku?
   Moc ne, jsem pravičák, nejsem levičák, ale to je asi tak všechno.
   Zajímá mě to proto, že lidé jsou znechucení nízkou morálkou našich politiků.
   Já myslím, že to není jenom tady. Ve Francii to máte stejné. Jsou tam ohromné skandály. Morálka vůbec dneska neexistuje, bohužel. Tak proč by politici měli být lepší než já? Společnost je taková. Kdysi jsme tady seděli v Boskovicích u známých na návštěvě a mluvili jsme o tom. Říkali jsme: vy musíte být za sebe odpovědní. Měli jste zaměstnání, všichni jste tady přežívali, nikdo neumřel hlady. Ale teď, když nebudete pracovat, ze zaměstnání vás vyhodí. Nepřebírejte od Západu to špatné. To je ta morálka. Lidi ani nevědí, že být člověkem něco znamená, že máme duši... I když nebudu věřit v Pánaboha, musím věřit, že jsem něco, někdo. Neříkám, že je to tady špatné, je to tak na celém světě.
   Myslíte, že lidem schází víra v boha?
   Samozřejmě, jakákoliv víra, jen ať věří v cokoliv. Víra v něco je strašně důležitá. Bohužel, to špatné vidím i ve vlastní rodině.
   Je to výchovou?
   Určitě jsme dělali někde chyby, ale i okolí, v jakém děti žijí, je ovlivňuje. Naše generace to měla asi nějak jednodušší, poněvadž s kýmkoli mluvím ze své generace, jsme na stejné úrovni a každý si podobně stěžuje.
   Není to tím, že doba nahrává individualismu a lidem chybí pokora k základním věcem?
   To máte pravdu. Vy jste podstatně mladší než já a slyším, že toto říkáte. Naprosto je to tak. Odpovědnost za cokoliv - neexistuje. Když se ale člověk kouká na dějiny, byly výšky, byly pády. Mění se to. Jsem přesvědčený - už to bohužel nezažiju - že zase přijde jiná doba. Teď jsme zrovna příliš dole, nebo ještě ne? Já nevím, doufám že ano.
   Nakonec dojdeme k tomu, že se lidstvo vůbec nezměnilo.
   No ano, vůbec jsme se nezměnili. Nic nového na světě není. Nelepšíme se. Máme technický pokrok, ale ten má i svoje negativní stránky, a to musíme vědět. Že mince má vždycky dvě strany. Všechno se dá zneužít a všechno se dá taky užívat k dobrému. To by mělo být stále řečeno. Společnost pokročila, ale co je to za pokrok? Kdysi jsem se při cestě do práce potkal ve vlaku s ženou, která se mě ptala, jestli mi nevadí, že je pokrokový levičák. Tak jsem jí odpověděl, jestli jí nevadí, že jsem pokrokový pravičák. Proboha! K čemu takové nálepky? Jsme přece lidé a co je mi do toho, co si ostatní o sobě myslí. Jako vy teď chcete vědět o mě, co já si myslím, což není moc hezké od vás (směje se).
   Nemusíte mi taky odpovídat...
   A taky neodpovídám. Já se snažím neodpovídat na všechno, skrývat věci, samozřejmě. No ne, co je mi do toho, že mi člověk řekne: já jsem to a to. Máme mít především vztahy lidské a ne si dávat nějaké nálepky. Proto taky ten hrabě ... to je k ničemu. V první řadě jsme lidé (zdůrazňuje), a pak teprve možná něco jiného. A když chceme být něco jiného, ať jsme opravdu.
   Musím se přiznat, že jsem upřímně obdivovala, jak jste plynule přepínal z češtiny do francouzštiny, španělštiny nebo němčiny, když jste se vítal s hosty, kteří přijeli na oslavu vašich narozenin.
   Ze začátku to jde, ale pak se to mele všechno páté přes deváté, člověk už neví co říká, v které řeči vlastně mluví (směje se). Je důležité, aby se lidé uměli domluvit. Pořád říkám mým vnukům: učte se řeči, je to nezbytné. Za naší doby to bylo fuk. Než jsem utekl, nikdy jsem nebyl v cizině, stačilo nám mluvit česky a trochu německy. Dneska když neumíte anglicky, je to špatné.
   Naštěstí už to pochopilo naše školství.
   No jo, ale moje děti to nepochopily. I když, včera mi nejstarší syn poslal mail a napsal mi, že jeho dva kluci už možná pochopili, že se musí učit řeči, když to tady viděli v sobotu na zámku. Už je načase.
   Jaké je vaše nejmilejší místo na světě?
   Velice těžká otázka. Mám hrozně rád Boskovice, jsem tady moc rád. Já na tom nelpím jako tatínek, ne že bych na tom LPĚL - už jsem se to slovo naučil, děkuju vám za to. Asi je zase zapomenu, ten můj Alzheimer je tady (směje se). Ale já jsem také nežil padesát let ve Francii a nepracoval v Paříži jenom tak. Já nevím, opravdu nevím. Tady je krásně (přemýšlí).
   Nebudu vás teda trápit...
   No to si pište, že mě hodně trápíte. S tou otázkou jste mě hrozně trápila, protože na ni nemám odpověď. Takže co mám radši, Paříž nebo Boskovice? Pravděpodobně Boskovice, přece jenom. No jo, myslím, že jo. Ale rád jedu i jinam. Za pár dnů odjedu na dva měsíce, nejprve do Rakouska, potom na Baleáry. Ačkoliv nemám rád horko, u moře trochu fouká a není tam takové vedro. Člověk může posedět na pláži, může do vody...
   To je od vás ale pěkná provokace...
   Co je provokace, to moje povídání? To jsem nechtěl, promiňte (usmívá se). Ale nemyslete si, já jsem byl vlastně v podstatě jen dvakrát u moře. Byly to náklady. No, jo (povzdechne si a odmlčí se). Ale potom, když jsme měli víc finančních možností, tak mě to táhlo do lesů (ztiší hlas). Moře není les. A tak jsme často dělali výlety do lesů, do Německa, do Černého lesa, Schwarzwaldu. Do lesa. Takže Boskovice mají něco do sebe, lesů je tady dost.
   Vždycky si říkám, že máme štěstí, že žijeme tady.
   Máme štěstí. Je zde krásná příroda, není zde znečištěný vzduch, v tomto ohledu máme štěstí. V jiných ohledech to máme trošku těžší, je to tady trochu na konci světa, komunikace na Boskovice jsou špatné. Doufejme, že se to jednou změní. Existují projekty, ale já už se toho asi nedožiju.
   Já si myslím, že dožijete.
   (Dlouhý smích). Onehdy mi kdosi přál ještě dvakrát tolik let. Proboha svatého, to ne. Kdybych zůstal tak, jak jsem, OK, klidně ještě jednou, dvakrát tolik. Ale pochybuju, že bych byl v takové kondici, to určitě ne. Takže raděj ne.
Bedřich Mensdorff - Pouilly přijímá gratulace ke svému významnému jubileu.
Foto: Jana Pokladníková  


Hledají vedoucího finančního odboru
B o s k o v i c e , L e t o v i c e - Město Boskovice po několika měsících znovu hledá vedoucího finančního odboru. Po odchodu předcházejícího vedoucího byla v lednu do této funkce jmenována Zdeňka Tischerová, ta však od prvního září nastupuje na stejnou pozici na Městském úřadu v Letovicích, kde má trvalé bydliště. Místo se zde uvolnilo poté, co stávající vedoucí Ivo Kubín přijal místo ředitele Centra sociálních služeb města Letovice.
   Zájemci s ekonomickým vzděláním se mohou na boskovické radnici hlásit do 10. srpna.
  


Na Okrouhlecký tuplák
O k r o u h l á (Jim) - První neoficiální mistrovství světa v pití dvou litrů piva na ex bude vyvrcholením již tradiční soutěže Okrouhlecký tuplák, která se uskuteční v sobotu 6. srpna v pohostinství Boby v Okrouhlé už pošesté.
   A tak zřejmě dojde k pokusu o obhájení českého a osobního rekordu borce Martina Staffy (3,71 vteřiny), ale i pokusu o obhájení a překonání loňského zcela neoficiálního rekordu ve vypití mázu piva (který některé účastníky zcela vyřadil ze soutěže) organizátora soutěže Bohumila Kováře, který to dokázal za 18,15 vteřiny. Nedílnou součástí soutěže je i soutěž žen v rychlosti vypití bavoráku.
   Vše začíná již v 15 hodin, akce v 19 hodin vyvrcholí souboji chlapů s mázem piva.
   Nenechejte si ujít zábavné odpoledne s tradičně vynikajícím občerstvením.
  


Kultura

Ve Skalici a v Boskovicích vystoupí folklorní soubor z Dijonu
B o s k o v i c e - Na začátku byla náhoda. To když mladý student chemie v Dijonu Josef Bareš ze Skalice nad Svitavou, jinak také člen boskovického folklorního tanečního souboru Velen přemýšlel, jak ve Francii trávit volný čas. Před necelým rokem se rozhodl přihlásit do místního folklorního souboru Les Compagnons du Bareuzai a jeho členové ho mezi sebe přijali. Spolupráce šla tak daleko, že nyní dokonce přijedou na návštěvu České republiky a mimo jiné vystoupí i ve Skalici nad Svitavou a v Boskovicích.
   „Soubor v Dijonu mi hodně připomíná Velen, je také založený na přátelských vztazích. Má více než padesátiletou tradici, hodně jezdí po světě. V Československu byl jen jednou, v roce 1989, tak jsem se nabídl, že jim zde zprostředkuji návštěvu,“ vypráví Josef, který díky zpívání a tancování v dijonském souboru má možnost oblékat si burgundský kroj.
   Les Compagnons du Bareuzai se v našem regionu představí několikrát. V sobotu 6. srpna od 15 hodin na hřišti ve Skalici nad Svitavou bude jedním z účinkujících v rámci druhého ročníku Festiválku bez bojů a válek. Ten pořádá TK Stopa a BK Bambas proto, že chce získat peníze na rekonstrukci areálu koupaliště ve Skalici. „Jde nám o to koupaliště zprovoznit, protože je v dezolátním stavu a několik let se tam už nedá koupat. Veškerý výtěžek z akce půjde na rekonstrukci. Účinkující vystoupí bez nároku na honorář,“ řekl dále Josef Bareš, který patří mezi hlavní organizátory festiválku. Kromě francouzského souboru se zde představí ještě Velen, skupiny Na větvi, Zatím nevíme, Šnek & spol, Trní, večer bude country bál a o půlnoci ohnivá show v podání skupiny Gonfanon.
   Díky vstřícnosti souboru Velen stráví Francouzi několik dní v Boskovicích. V neděli 7. srpna od 10 hodin vystoupí na Masarykově náměstí v Boskovicích a v neděli od 15 hodin u zámeckého skleníku v rámci slavnostního promenádního koncertu. „Tento koncert by měl být vrcholem jejich pobytu u nás. Francouzi zde vystoupí spolu s Velenem s pásmem lidových písní a tanců. Poté se ještě představí country skupina Prak z Knínic,“ uvedla za Kulturní zařízení města Boskovice Taťána Reiblová s tím, že hosty přijme i starosta města. „Členové Velenu členy Les Compagnons du Bareuzai ubytují v rodinách a pohostí. Francouzi jim to určitě oplatí, takže počítám, že v příštím roce by mohl Velen jet do Dijonu,“ řekl dále Josef Bareš. Ten následující víkend Francouze zavede také na folklorní festival do Šumperku, ukáže jim Punkevní jeskyně, Pardubice i Prahu.
  


Boskovický zámek ožije ohnivým flamencem
B o s k o v i c e - Do Boskovic zavítá festival španělské kultury Iberica 2005. Po loňském zkušebním koncertu bude letošní první ročník festivalu zaměřen na umění flamenca a na hudbu, která se jím nechala inspirovat. Stěžejní část festivalu se odehraje na boskovickém zámku ve dnech 24. až 28. srpna. „Ze strany rodiny Mensdorff-Pouilly i vedení města Boskovice jsme viděli po loňské akci velkou otevřenost, navíc se nám velmi líbí prostředí boskovického zámku, který má výhodnou polohu nedaleko Brna,“ uvedla za pořadatele, kterým je sdružení IP Sport Brno, Klára Pištěláková.
   Zahajovací koncert se koná ve středu 24. srpna na nádvoří boskovického zámku. Tam se v sobotu 27. srpna uskuteční i závěrečný hlavní koncert, který bude vyvrcholením festivalu. Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení Petra Víta s flamencovou kytarou, romských dětí z Granady v uskupení Taller de Compás, špičkových granadských hudebníků a slovenské formace spojující flamenco s jazzem Los Remedios. Dva koncerty španělských hudebníků proběhnou i v Brně (na nádvoří Staré radnice) a v Praze (v kostele sv. Šimona a Judy).
   Další částí festivalu budou hudební a taneční dílny za účasti španělských lektorů z Granady. Vyučovat se bude flamencový tanec, flamencová kytara a flamencové perkuse. „Na tyto workshopy je stále možné se přihlásit, a sice prostřednictvím našich internetových stránek www.iberica.cz,“ zve všechny zájemce Klára Pištěláková. Festival okoření ještě výstava fotografií Gabi Pape ze Španělska, projekce filmů a možnost ochutnat speciality španělské kuchyně.
   O významu akce svědčí i to, že kromě starosty Boskovic a majitele boskovického zámku nad ním převzali záštitu také hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a poslanec Evropského parlamentu Petr Duchoň.
  


Herci z Olešnice kočují po Vysočině
O l e š n i c e - Potkáte-li v tomto týdnu někde mezi Olešnicí a Jimramovem herce táhnoucí žebřiňák, pak vězte, že nejde o přelud ani se čas nevrátil do předminulého století. To jen členové olešnického divadla 100ka již počtvrté vyrazili na týdenní kočování po Vysočině. „Kočování je pro nás romantika a výborná dovolená,“ prozradil principál divadla Josef Weis.
   Diváky chtějí herci potěšit svým kusem Pohádka z Jitrnic. Ten lze zhlédnout v pěti malých vesnicích kousek za hranicemi našeho okresu - v neděli to bylo v Mílovech, v úterý 2. srpna v Unčíně, ve středu v Ubušínku, ve čtvrtek v Sulkovci a v pátek v Nyklovicích. A proč si vybrali pro svoje produkce tak malé vesničky? „Lidé zde ještě nejsou tak zhýčkaní barevnou televizí a ústředním topením. Na představení přijdou v podstatě všichni obyvatelé,“ vysvětluje principál. Podobnou trasu 100ka absolvovala již loni a reakce místních je mile překvapily.
   Ve vesnicích předem visely plakáty, ale divadelníci jako správní kočovníci před každým představením svolávají diváky, aby se večer přišli pobavit a odpočinout si od všedních starostí. Herci ovšem na představeních, která začínají vždy ve 20 hodin, přivítají každého zájemce, nejen místní.
   Během svého kočování se divadelníci z domovské Olešnice vzdálí až čtyřicet kilometrů. Deset herců doplňuje další desítka nadšenců, kteří se střídají v tažení žebřiňáku. „Místy je to docela dřina, třeba u Ubušínku je čtyřkilometrový kopec. Ale zatím jsme to vždycky zvládli,“ dodal Josef Weis.
  


Informace

B o s k o v i c k o - Zubní pohotovost na Boskovicku - srpen 2005
    6. srpna MUDr. Lukeš Boskovice, Smetanova 24 516 454 046
    7. srpna MUDr. Mikulášková Letovice, Mánesova 468/2 516 474 488
    13. srpna MUDr. Žilka Benešov 19 516 467 313
    14. srpna MUDr. Pernicová Boskovice, Vodní 95 516 494 138
    20. srpna MUDr. Sládek V. Opatovice, nám. Míru 492 516 477 319
    21. srpna MUDr. Šumberová Lysice, Komenského 429 516 472 227
    27. srpna MUDr. Paděrová Šebetov 117 516 465 452
    28. srpna MUDr. Žilka Benešov 19 516 467 313
   
   Provozní doba: 8 - 12 hodin
   
   Mimo uvedenou dobu zajišťuje zubní pohotovost ambulance pro děti i dospělé Brno, Koliště 41, telefon 545 538 407
  


Policie ČR informuje
O k r e s B l a n s k o - Celkem deset dopravních nehod v jediném dni zaměstnalo policisty blanenského okresního ředitelství Policie ČR 22. července. Příčinou osmi z deseti havárií přitom bylo nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly. Nehody se obešly jedním lehkým zraněním, celková škoda byla odhadnuta na 482 tisíc korun.
   Nedodržení bezpečné vzdálenosti bylo také příčinou nehody 23. července u Černé Hory. Řidič osobního auta dával na křižovatce přednost vozidlům na hlavní silnici. Za ním jedoucí sedmadvacetiletý řidič neubrzdil příliš krátkou vzdálenost a narazil do zadní části auta. Škoda byla odhadnuta na 50 tisíc korun.
   Pět dvanáctek před jízdou v Šebetově si 24. července v noci dal třiačtyřicetiletý řidič osobního auta. Výsledkem byla naměřená hodnota 1,5 promile alkoholu v krvi.
   S alkoholem v krvi byl přistižen i osmnáctiletý řidič osobního auta 24. července v Letovicích. Tomu policisté naměřili 0,88 promile. Přiznal se, že vypil tři deci bílého vína.
   Vážná dopravní nehoda se stala 24. července v Blansku u autobusového nádraží. Devětatřicetiletý řidič osobního auta při projíždění mírnou zatáčkou vyjel z dosud nezjištěných důvodů mimo vozovku, kde zachytil levým bokem o dopravní značku, poté přejel přes dřevinatý porost a přední částí auta narazil do administrativní budovy autobusového nádraží. Při nehodě se těžce zranil řidič, jeho jedenatřicetiletá spolujezdkyně a čtrnáctiletý mladík. Škoda vznikla nejen na osobním autě, ale i na budově ČAD Blansko a vybavení kanceláře. Řidič neměl alkohol v krvi, škoda byla odhadnuta na 600 tisíc korun.
   Bezpečnou vzdálenost v koloně nedodržel 25. července pětadvacetiletý řidič osobního auta u Svitávky. Výsledkem střetu je hmotná škoda ve výši 25 tisíc korun.
   Při odbočování z hlavní na vedlejší silnici nedala přednost zprava osobnímu automobilu 25. července v Okrouhlé sedmašedesátiletá řidička. Výsledkem čelního střetu je hmotná škoda 40 tisíc korun.
   Čtyřiatřicetiletá řidička osobního auta nedala 26. července v Rozseči u Kunštátu přednost v jízdě zprava přijíždějícímu motocyklistovi. Při nehodě se nikdo nezranil, škoda byla odhadnuta na 15 tisíc korun.
   Až šest měsíců vězení nebo peněžitý trest za spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí hrozí sedmapadesátileté ženě z Blanska. Policejní hlídka zastavila tuto řidičku 26. července v Blansku a přitom zjistila, že má až do 30. července 2006 zákaz řízení motorových vozidel.
   Na křižovatce v Sebranicích nedal 26. července dvacetiletý řidič náklaďáku přednost jinému nákladnímu autu na hlavní silnici a došlo ke střetu. Oba řidiči se při nehodě lehce zranili, škoda byla odhadnuta na 320 tisíc korun.
   V noci 27. července zastavili policisté osobní auto ve Velkých Opatovicích. Dechová zkouška u řidiče měla výsledek 0,38 promile alkoholu.
   Při průjezdu pravotočivé zatáčky vjel 27. července v Lipůvce šestatřicetiletý řidič osobního auta do výmolu v silnici, strhnul řízení doprava a bočně zachytil o protijedoucí automobil. Ke zranění nedošlo, škoda byla odhadnuta na 38 tisíc korun.
   Bezpečnou vzdálenost nedodržel 27. července devětapadesátiletý řidič osobního auta v Letovicích. Vozidlo před ním muselo zpomalit a řidič už nestačil přibrzdit. Škoda byla odhadnuta na 65 tisíc korun.
   Od čerpací stanice u Černé Hory vyjížděl 27. července se svým náklaďákem sedmadvacetiletý řidič. Při odbočování směrem na Svitavy vjel kvůli lepšímu výhledu s vozidlem částečně do pravého pruhu a zastavil. Řidič osobního auta jedoucí směrem na Brno ve snaze vyhnout se náklaďáku strhnul volant doleva, dostal smyk a obrátil auto na střechu. Ke zranění nedošlo, škoda byla odhadnuta na 400 tisíc korun.
   Do rodinného domu v Hodoníně se 22. července dopoledne vloupal neznámý pachatel. Vnikl na neoplocený pozemek, v zadní části domu vyháknul zajišťovací táhla okna od kotelny a oknem vnikl dovnitř. Z domu odnesl křovinořez, dvě motorové pily, šestnáct různých šperků a mobilní telefon, vše celkem za 35 tisíc korun.
   V noci na 22. července vykradl neznámý zloděj stan v autokempu Olšovec v Jedovnicích. Bez použití násilí stan rozepnul a odnesl si dva mobilní telefony a 4,5 tisíce korun v hotovosti. Majitelce vznikla škoda 12,5 tisíce korun.
   Pouze třicet minut stačilo 25. července v dopoledních hodinách neznámému pachateli na to, aby se na parkovišti u Jedovnic vloupal do zaparkovaného Fordu Mondeo. Rozbil sklo u zavazadlového prostoru a ukradl notebook, dva batohy s osobními věcmi, oblečením a dámskou kosmetikou. Celková škoda přesahuje 59 tisíc korun.
   V noci na 26. července odčerpal neznámý pachatel motorovou naftu ze zaparkovaných zemědělských strojů v areálu firmy Ledeko Letovice. Způsobil škodu přesahující 30 tisíc korun.
   Do osobního auta zaparkovaného na parkovišti u horního můstku propasti Macocha se 26. července v odpoledních hodinách vloupal neznámý pachatel. Ukradl batohy, osobní věci a kosmetiku. Způsobil škodu přesahující 67 tisíc korun.
   O den později vykradl na stejném místě neznámý pachatel zaparkovanou Felicii. Zloděj sebral dámskou kabelku, občanský a řidičský průkaz, kartičku VZP, mobilní telefon s nabíječkou, svazek klíčů a peněženku se sedmi sty korun. Celková škoda činí 5 tisíc korun.
   V noci na 27. července se neznámý zloděj vloupal do rodinného domku v Lažanech. V zadní části domu vypáčil střední část dveří, otvorem prostrčil ruku a odemknul si klíčem v zámku. Z domu odnesl barevný televizor a benzínovou sekačku se sběrným košem. Celková škoda činí 23 tisíc korun.
  


Sport

Otázky pro sportovní osobnost regionu
B o s k o v i c e (les) - Rok narození 1971, bydliště Boskovice, soukromý podnikatel.
   
   Jako jediný v okrese se věnujete trialu. Co vás k tomuto sportu přivedlo?
   Od malička jsem měl zálibu v motorkách, ale jako téměř každý trialista jsem začínal na kole. K samotnému trialu mne přivedl kamarád, ale začal jsem s ním velice pozdě, až ve 23 letech.
   
   Takže se trialu věnujete už jedenáct let?
   Ano, když jsem začínal, jezdil jsem závody těch nejnižších kategorií, teprve postupně jsem se dokázal vypracovat do nejvyšší soutěže. To také pokládám v tomto sportu za svůj největší úspěch, i když teď už zase jezdím druhou nejvyšší soutěž v republice.
   
   Právě jste se vrátil se závodu, jak jste dopadl?
   Šlo o jeden ze závodů seriálu mistrovství republiky. Do této soutěže se započítávají všechny odjeté závody, dnes jsem skončil ve své kategorii na sedmém místě, což je lepší střed.
   
   Jak často a kde trénujete?
   V současné době je možnost tréninku podstatně menší než byla dřív. S motorkou do lesa nesmím a tak hledám spíše opuštěné lomy, místa s kamenitým podložím, na kterých se dá pilovat technika.
   
   Není trial moc nebezpečný?
   I když si to spousta lidí myslí, není to tak hrozné. Tím, že všechno děláte v malých rychlostech, je možnost případného zranění minimální. Třeba plochá dráha je mnohem nebezpečnější.
   
   Na kolik vás přijde jedna sezóna?
   Když nebudu počítat motorku, která stojí od 150 tisíc výš, tak se moje náklady na jednu sezónu pohybují řádově kolem padesáti tisíc.
   
   Děláte doprovod mistru republiky Balašovi, jak jste se k tomu dostal?
   Po několika závodech jsem se s Pavlem skamarádil a on v té době právě hledal technický doprovod. Tak mi tuto možnost nabídnul. I přesto, že jde o záležitost poměrně náročnou na čas, nerozmýšlel jsem se a nabídku přijal. Vždyť jsem tak měl možnost procestovat téměř celou Evropu a poznal jsem zákulisí těch největších trialových akcí.
   
   Kdy uvidíme trialové závody v Boskovicích?
   Chtěl bych je uspořádat příští rok, ale všechno je zatím teprve v přípravné fázi. Pokud se všechno povede, mohli by diváci opět vidět nejlepší trialové jezdce i v Boskovicích.
   
   Jak dlouho ještě chcete jezdit?
   Trialová špička končí se závoděním většinou kolem 35 let. I já sám bych už mohl jezdit kategorii senior, která je od 30 let výš, ale záleží to na každém jezdci. Také se jezdí kategorie veteránů, takže v podstatě můžu jezdit ještě spoustu let.
   
   Čím byste dokázal přilákat případné zájemce?
   Především tím, že se jezdí v krásných přírodních terénech. Ideální je, začít mezi osmým a patnáctým rokem, nejlepší průpravou je cyklotrial. A to, jak je náš sport krásný, musí posoudit případní zájemci sami. I když nepatří mezi ty vyhlášené sporty jako jsou hokej nebo kopaná, svoje kouzlo má. A ten, kdo má rád motory a vůni benzínu a je spíše milovníkem techniky než rychlosti, tak to je ten správný adept pro tento sport.
   
  


Letovičtí tenisté bez finále
L e t o v i c e (les) - Tenisový turnaj dospělých v Letovicích napsal do své historie už 36. zápis. Tentokrát se na letovické kurty sjela velice kvalitní konkurence více než padesáti žen a mužů, mezi nimiž se neztratili ani domácí tenisté. Burkoň ukončil svoji cestu v semifinále s pozdějším vítězem turnaje a Havelková vzdala svůj semifinálový souboj kvůli startu na dorosteneckém turnaji v Plzni.
   Výsledky: Dvouhra žen semifinále: Šťastná (Hodonín) - Baběrádová (BLTC Brno) 7:6, 7:5, Svobodová (Přerov) - Havelková (Letovice) scr., finále: Šťastná - Svobodová 7:6, 6:0. Čtyřhra žen, finále: Svobodová, Šrámková (ČLTK Olomouc) - Procházková (BLTC Brno), Jarešová (SK Bosonohy) 6:3, 6:2. Dvouhra mužů, semifinále: Štork (ČLTK Olomouc) - Sedláček (Oasa Praha) 6:4, 2:6, 6:4, Vesecký (Hodonín) - Burkoň (Letovice) 6:4, 6:2, finále: Vesecký - Štork 4:6, 6:3, 7:6. Čtyřhra mužů, finále: Sedláček, Hrbal (Milo Olomouc) - Štork, Koryčánek (ČLTK Olomouc) 2:6, 6:2, 7:6.
  


Za Oldřichem Střížem
V neděli nečekaně navždy odešel ve věku 55 let bývalý hráč, trenér a velký fotbalový příznivec, pan Oldřich Stříž.
   Všichni jsme ho znali jako věčného optimistu, který s úsměvem na tváři předával svoje lidské i fotbalové znalosti mladším generacím.
   S jeho jménem je spojeno dlouholeté působení v oddílu kopané ve Vískách, kde nejen kopanou aktivně hrál, ale později zde působil i jako trenér. Vždy byl ochoten pomáhat a to nejen na poli sportovním. Ke kopané přivedl i svoje syny, Oldřicha a Radka, kteří úspěšně pokračují v jeho fotbalových stopách.
   Jméno Oldřicha Stříže zůstane navždy zapsáno v srdcích mnoha fotbalistů i fotbalových příznivců celého blanenského okresu.
   
   Za oddíl kopané Nobica (dříve Minerva) Boskovice
   Lubomír Slezák
  


Rozlosování nového ročníku soutěží žáků
O k r e s B l a n s k o (les) - MSDŽ - skupina D
   1. kolo - neděle 21. 8.: Jihlava B - TESCOMA Zlín B, Boskovice - Prostějov, Paseky Zlín - Znojmo, 1. FKD - N. Město, 1. FC Brno B - 1. FC Slovácko B, Třebíč - Kroměříž
   2. kolo - neděle 28. 8.: Kroměříž - Jihlava B, Slovácko B - Třebíč, N. Město - Brno B, Znojmo - 1. FKD, Prostějov - Paseky, Tescoma B - Boskovice
   3. kolo - neděle 4. 9.: Jihlava B - Boskovice, Paseky - Tescoma B, 1. FKD - Prostějov, Brno B - Znojmo, Třebíč - N. Město, Kroměříž - Slovácko B
   4. kolo - neděle 11. 9.: Slovácko B - Jihlava B, N. Město - Kroměříž, Znojmo - Třebíč, Prostějov - Brno B, Tescoma B - 1. FKD, Boskovice - Paseky
   5. kolo - neděle 18. 9.: Jihlava B - Paseky, 1. FKD - Boskovice, Brno B - Tescoma B, Třebíč - Prostějov, Kroměříž - Znojmo, Slovácko B - N. Město
   6. kolo - neděle 25. 9.: N. Město - Jihlava B, Znojmo - Slovácko B, Prostějov - Kroměříž, Tescoma B - Třebíč, Boskovice - Brno B, Paseky - 1. FKD
   7. kolo - neděle 2. 10.: Jihlava B - 1. FKD, Brno B - Paseky, Třebíč - Boskovice, Kroměříž - Tescoma B, Slovácko B - Prostějov, N. Město - Znojmo
   8. kolo - neděle 9. 10.: Znojmo - Jihlava B, Prostějov - N. Město, Tescoma B - Slovácko B, Boskovice - Kroměříž, Paseky - Třebíč, 1. FKD - Brno B
   9. kolo - neděle 16. 10.: Jihlava B - Brno B, Třebíč - 1. FKD, Kroměříž - Paseky, Slovácko B - Boskovice, N. Město - Tescoma B, Znojmo - Prostějov
   10. kolo - neděle 23. 10.: Prostějov - Jihlava B, Tescoma B - Znojmo, Boskovice - N. Město, Paseky - Slovácko B, 1. FKD - Kroměříž, Brno B - Třebíč
   11. kolo - neděle 30. 10.: Třebíč - Jihlava B, Kroměříž - Brno B, Slovácko B - 1. FKD, N. Město - Paseky, Znojmo - Boskovice, Prostějov - Tescoma B
   Krajský přebor - I. třída - sk. A
   1. kolo - sobota 27. 8.: Blansko - Kuřim, Kohoutovice - Líšeň, Vyškov - Bystrc, Letovice - Vel. Opatovice, Jedovnice - Slatina, Rousínov - Čebín
   2. kolo - 3. 9.: Kuřim - Čebín, Slatina - Rousínov, Vel. Opatovice - Jedovnice, Bystrc - Letovice, Líšeň - Vyškov, Kohoutovice - Blansko
   3. kolo - 10. 9.: Kohoutovice - Kuřim, Vyškov - Blansko, Letovice - Líšeň, Jedovnice - Bystrc, Rousínov - Vel. Opatovice, Čebín - Slatina
   4. kolo - 17. 9.: Kuřim - Slatina, Vel. Opatovice - Čebín, Bystrc - Rousínov, Líšeň - Jedovnice, Blansko - Letovice, Kohoutovice - Vyškov
   5. kolo - 24. 9.: Vyškov - Kuřim, Letovice - Kohoutovice, Jedovnice - Blansko, Rousínov - Líšeň, Čebín - Bystrc, Slatina - Vel. Opatovice
   11. kolo - 28. 9.: Rousínov - Kuřim, Čebín - Jedovnice, Slatina - Letovice, Vel. Opatovice - Vyškov, Bystrc - Kohoutovice, Líšeň - Blansko
   6. kolo - 1. 10.: Kuřim - Vel. Opatovice, Bystrc - Slatina, Líšeň - Čebín, Blansko - Rousínov, Kohoutovice - Jedovnice, Vyškov - Letovice
   7. kolo - 8. 10.: Letovice - Kuřim, Jedovnice - Vyškov, Rousínov - Kohoutovice, Čebín - Blansko, Slatina - Líšeň, Vel. Opatovice - Bystrc
   8. kolo - 15. 10.: Kuřim - Bystrc, Líšeň - Vel. Opatovice, Blansko - Slatina, Kohoutovice - Čebín, Vyškov - Rousínov, Letovice - Jedovnice
   9. kolo - 22. 10.: Jedovnice - Kuřim, Rousínov - Letovice, Čebín - Vyškov, Slatina - Kohoutovice, Vel. Opatovice - Blansko, Bystrc - Líšeň
   10. kolo - 28. 10.: Kuřim - Líšeň, Blansko - Bystrc, Kohoutovice - Vel. Opatovice, Vyškov - Slatina, Letovice - Čebín, Jedovnice - Rousínov.
   Okresní přebor - sk. A
   1. kolo - 27. 8.: Adamov - Lažany, Lipovec - Rudice, Ráječko - Rájec, Kotvrdovice - Šošůvka, Vavřinec - Blansko, Lipůvka - Bořitov
   2. kolo - 3. 9.: Blansko - Lipůvka, Šošůvka - Vavřinec, Rájec - Kotvrdovice, Rudice - Ráječko, Lažany - Lipovec, Sloup - Adamov
   3. kolo - 10. 9.: Lipovec - Sloup, Ráječko - Lažany, Kotvrdovice - Rudice, Vavřinec - Rájec, Lipůvka - Šošůvka, Bořitov - Blansko
   4. kolo - 17. 9.: Šošůvka - Bořitov, Rájec - Lipůvka, Rudice - Vavřinec, Lažany - Kotvrdovice, Sloup - Ráječko, Adamov - Lipovec
   5. kolo - 24. 9.: Ráječko - Adamov, Kotvrdovice - Sloup, Vavřinec - Lažany, Lipůvka - Rudice, Bořitov - Rájec, Blansko - Šošůvka
   12. kolo - 28. 9.: Sloup - Rudice, Adamov - Rájec, Lipovec - Šošůvka, Ráječko - Blansko, Kotvrdovice - Bořitov, Vavřinec - Lipůvka
   6. kolo - 1. 10.: Rájec - Blansko, Rudice - Bořitov, Lažany - Lipůvka, Sloup - Vavřinec, Adamov - Kotvrdovice, Lipovec - Ráječko
   7. kolo - 8. 10.: Kotvrdovice - Lipovec, Vavřinec - Adamov, Lipůvka - Sloup, Bořitov - Lažany, Blansko - Rudice, Šošůvka - Rájec
   8. kolo - 15. 10.: Rudice - Šošůvka, Lažany - Blansko, Sloup - Bořitov, Adamov - Lipůvka, Lipovec - Vavřinec, Ráječko - Kotvrdovice
   9. kolo - 22. 10.: Vavřinec - Ráječko, Lipůvka - Lipovec, Bořitov - Adamov, Blansko - Sloup, Šošůvka - Lažany, Rájec - Rudice
   13. kolo - 28. 10.: Bořitov - Vavřinec, Blansko - Kotvrdovice, Šošůvka - Ráječko, Rájec - Lipovec, Rudice - Adamov, Lažany - Sloup
   10. kolo - 29.10.: Lažany - Rájec, Sloup - Šošůvka, Adamov - Blansko, Lipovec - Bořitov, Ráječko - Lipůvka, Kotvrdovice - Vavřinec
   11. kolo - 5. 11.: Lipůvka - Kotvrdovice, Bořitov - Ráječko, Blansko - Lipovec, Šošůvka - Adamov, Rájec - Sloup, Rudice - Lažany
   OP - sk. B
   1. kolo: Benešov - Skalice, Knínice - Doubravice, Lysice - Drnovice, Svitávka - Boskovice, Č. Hora - Kunštát
   2. kolo: Boskovice - Č. Hora, Drnovice - Svitávka, Doubravice - Lysice, Vísky - Knínice, Olešnice - Benešov
   3. kolo: Knínice - Skalice, Lysice - Vísky, Svitávka - Doubravice, Č. Hora - Drnovice, Kunštát - Boskovice
   4. kolo: Drnovice - Kunštát, Doubravice - Č. Hora, Vísky - Svitávka, Skalice - Lysice, Olešnice - Knínice
   5. kolo: Knínice - Benešov, Lysice - Olešnice, Svitávka - Skalice, Č. Hora - Vísky, Kunštát - Doubravice, Boskovice - Drnovice
   12. kolo: Olešnice - Vísky, Benešov - Doubravice, Knínice - Boskovice, Lysice - Kunštát, Svitávka - Č. Hora
   6. kolo: Doubravice - Boskovice, Vísky - Kunštát, Skalice - Č. Hora, Olešnice - Svitávka, Benešov - Lysice
   7. kolo: Svitávka - Benešov, Č. Hora - Olešnice, Kunštát - Skalice, Boskovice - Vísky, Drnovice - Doubravice
   8. kolo: Vísky - Drnovice, Skalice - Boskovice, Olešnice - Kunštát, Benešov - Č. Hora, Knínice - Lysice
   9. kolo: Svitávka - Knínice, Kunštát - Benešov, Boskovice - Olešnice, Drnovice - Skalice, Doubravice - Vísky
   13. kolo: Kunštát - Svitávka, Boskovice - Lysice, Drnovice - Knínice, Vísky - Benešov, Skalice - Olešnice
   10. kolo: Skalice - Doubravice, Olešnice - Drnovice, Benešov - Boskovice, Knínice - Č. Hora, Lysice - Svitávka
   11. kolo: Č. Hora - Lysice, Kunštát - Knínice, Drnovice - Benešov, Doubravice - Olešnice, Vísky - Skalice.
  


V Boskovickém fotbale se blýská na lepší časy
B o s k o v i c e (les) - „S dosavadní přípravou mužstva jsme zatím spokojeni. Výsledky zápasů, až na utkání v Lipové, svědčí o tom, že by současný kádr mohl myslet na nejvyšší příčky v krajském přeboru. Všechno ale záleží na tom, jestli dokážeme do mužstva přivést posily, o kterých v současné době jednáme. Jistý je příchod středopolaře Lukáše Martínka z Prostějova, do přípravy se zapojil také Antonín Kolář, který by měl prodloužit svoje hostování z Olešnice. Rozjednáno je několik hráčů z Prostějova a Olomouce, před námi je jednání v Kunštátě," těmito slovy zhodnotil dosavadní přípravu mužstva staronový vedoucí týmu Milan Huzlík.
   Po středeční vysoké výhře 12:0 nad celkem Blanska se v neděli tým Boskovic utkal s Velkou Bíteší, účastníkem krajského přeboru Vysočiny. Ani tady konečný výsledek 4:0 nenechal nikoho na pochybách, že domácí tým nebere přípravu na lehkou váhu. Ale kdo by čekal spokojenost nového trenéra Koldy, ten by se mýlil. Z úst je zatím spíše slyšet kritika dílčích nedostatků jednotlivých hráčů a pochval je minimálně. Téměř stovka diváků, která se na nedělním zápase sešla, byla i přes nepřízeň počasí se zápasem spokojena.
   „Ve středu hrajeme s ligovým dorostem Drnovic, což je soupeř, který by nás měl pořádně prověřit. A v neděli nás už čeká pohárový zápas v Kunštátě. Věřím, že už budeme mít jasno o sestavě, která by měla vyběhnout do prvního mistrovského zápasu v Rosicích,“ dodal Milan Huzlík.
   Víkendová příprava se příliš nevyvedla týmu Rájce-Jestřebí, který podlehl Bystřici nad Pernštejnem 2:4. V prvním kole poháru zajíždí na hřiště Slovanu Brno.
Vedoucí mužstva Milan Huzlík a trenér Vítězslav Kolda (vpravo).
Foto: Lubomír Slezák  


V Cetkovicích otevřou rekonstruované hřiště
C e t k o v i c e (les) - V sobotu 6. srpna se koná slavnostní otevření rekonstruovaného fotbalového hřiště v Cetkovicích. Od 13 hodin se utkají přípravky žáků Cetkovic a Knínic, ve 14 hod. starší páni Cetkovic a Velkých Opatovic, od 16 hod. před slavnostním otevření proběhne ukázka seskoku parašutistů, aerobiku a leteckých modelů. V 17 hod. začne utkání mužů Cetkovic s výběrem rozhodčích okresu Blansko. Akci zakončí posezení při hudbě od 19 hodin.
  


Napsali nám

Návštěva
Jste úplně spokojen se svým dosavadním způsobem života? Myslíte si, že jste v něm dosáhl úplně všeho a už vás na pouti životem nemůže nic lepšího potkat? Zamyslete se nad mými otázkami a zkuste si ještě ve volných chvílích přečíst tuto knihu. Za několik týdnů se stavíme a bude nám stačit, když nám řeknete, zda se váš názor na svět díky novému poznání nějak změnil. Nabízíme vám pomocnou ruku, v našem společenství naleznete nejen odpovědi na všechny otázky, ale poznáte i mnoho dobrých lidí.
   Za dveřmi bytu mého přítele stál místo očekávané pošťačky s doporučeným dopisem mladý muž ve slušivém obleku. Jeho společnice mezitím vyndávala z kabelky útlou knihu s pestrým obalem. Přítel si uvědomil, že se stal středem pozornosti zástupců svědků Jehovových a zareagoval rychle. Pokud chvíli počkáte, tak si raději promluvte s manželkou. Už několik let pracuje v naší nemocnici a možná by vám zase ona položila několik otázek, na které by ráda znala vaše odpovědi. Nečekaná návštěva s velkou slušností poděkovala za ochotu a poměrně rychle zmizela hlavním vchodem nevelké bytovky.
   Menším neúspěchem skončila pro uvedenou dvojici i návštěva katolického faráře v nedaleké vesnici. Ten hned úvodem řekl, že se o věcech, ve kterých obě strany nenaleznou určitě žádnou shodu, nemíní vůbec bavit a nejlepší bude, když si zajdou raději na pivo.
   Ovšem i v našem regionu získávají Jehovisté nepatrný nárůst popularity. Radikálně totiž odmítají současnou společnost a všechny lidi, kteří se cítí z různých důvodů nespokojeni, to může oslovit.
   Svědkové Jehovovi tvoří čtvrté největší náboženské uskupení v České republice. Podle posledního sčítání lidu v roce 2001 dokonce výrazně narostl počet jejich příznivců a své sympatie jim vyjádřilo přes dvacet tisíc lidí. Neslaví Vánoce, Velikonoce, narozeniny, jmeniny. Nesmějí pít alkohol a kouřit, dodržují přísné dietní předpisy. Většinu energie investují svědci Jehovovi do přesvědčování lidí o správnosti své víry prostřednictvím časopisů a také obcházením domácností.
   Podle odborníků nejsou nijak zvlášť nebezpeční, ale stále tu zůstává jeden zásadní problém - odmítají krevní transfuzi. Pokud ji rodiče odmítnou i pro své dítě v zájmu zachování jeho života, nemohou se divit, že na ně veřejnost nahlíží někdy negativně.
   Podobný názor vyslovil v poněkud skryté formě i můj přítel a bylo mu jasné, že se další podobné návštěvy už nemusí obávat. Stejně tak slušnou formou vždy odmítne nabídku časopisů, které jsou mu občas nabízeny od neznámých lidí na boskovickém náměstí. Ten první mu svým názvem připomíná vojenská léta, druhý má zase v pojmenování formulku, kterou většinou nerad slyší od své manželky při ranním vstávání.
Milan Křesťan  


Reakce na článek Bezútěšná autobusová doprava
Vážená paní Šindelková, paní Boldiová a další nespokojení autobusoví cestující,
   Je dobře, že si nedostatky a nepravosti nenecháte jen pro sebe a sdělíte to i široké veřejnosti. Málo lidí vyvine tu námahu, aby se veřejně ozval se svým problémem způsobeným nekvalitní službou anebo liknavým či nesprávným přístupem některých rádobypodnikatelů ke svým „váženým“ zákazníkům. Bohužel, většina jen tiše skřípe zuby. Anebo šťavnatě nadává.
   Jakmile nacházím něco, co podle mého mínění není v pořádku, tak (pokud je mi známo, kam se mám konkrétně obrátit) píšu dotaz anebo jednoduše zanesu na papír skutečnosti, a očekávám, že je dotčená organizace či osoba uvede na správnou míru.
   Poněvadž já také denně dojíždím (vlakem) za prací z Letovic do Brna, četl jsem Váš se zájmem a opravdu jsem cítil s Vámi. To snad není možné, řekl jsem si. Bohužel asi ano, jak píšete.
   Pak jsem se nad tím trochu zamyslel - proč teda ti lidi cestují mermomocí autobusem? Vždyť vlaková spojení na uvedené trase jsou velmi dobrá, vlaky jezdí každou hodinu (ve špičkách i častěji) a cenově je to dokonce o něco výhodnější.
   Jenom si to vemte: pro uvedenou dobu (6:13) jede z Boskovic vláček do Skalice v 6:32, ve Skalicí je v 6:39, odkud pak jede osobák do Brna v 6:44 - příjezd do moravské metropole má v 7:32. Tedy přesně za jednu hodinu.
   Podíval jsem se v jízdním řádu také na vlakové spoje pro opačný směr (vy chcete jet v 15:25) a našel jsem tam tohle: odj. Brno 15:31, příj. Skalice n. Svitavou 16:04, tam přestup na motoráček s odjezdem v 16:22 a příj. do Boskovic v 16:29. Vida, za 58 minut! Pak jsem se ještě ze zvědavosti zeptal na cenu jízdného pro trasu Boskovice - Brno. Paní v pokladně mi ochotně vyhledala příslušný spoj a řekla mi, že čtvrtletní jízdenka stojí 3 024 Kč a je platná i v sobotách a nedělích (aha, to je stejná cena jako za letní jízdenku z Letovic do Brna). Pokud počítám 92 dnů (tj. tři měsíce), na jeden den je to 33 korun. To není tak špatné! Matně vzpomínám, že jsem kdysi zaplatil 42 Kč za jednu jízdu z Letovic do Brna. Nemám tušení, zda existuje pro autobusovou dopravu nějaká časová jízdenka - třeba měsíční (anebo musíte den co den kupovat lístek u řidiče?), protože autobusem jezdím velice zřídka. Takže mohu tvrdit: je to opravdu levnější.
   Když porovnám pohodlí cestování v autobusu a vlaku, tak já jsem rozhodně pro vlak! Přesto, že něco (třeba čistota nebo stáří vagónů) není dle mých představ. Se zpožděními u vlaků to bývá také všelijak, ale ještě jsem na této trase nezažil větší zpoždění než 20 minut. Vlaky obvykle jezdí docela přesně.
   Zde můj dopis končí, děkuji, že jste ho přečetly(i). Přeji Vám bezstarostné cestování a snažte se využívat takové služby, o kterých víte že jsou spolehlivé a kvalitní. Ovšem - volba je na každém z nás.
   
   Ferdinand, Kochov
   
   Vážená redakce,
   dovolte mi, abych krátce zareagoval na příspěvek Marcely Šindelkové a Jany Boldiové pod názvem Bezútěšná autobusová doprava. Se společností Bodos, dříve ČSAD Boskovice, se přepravuji na různých linkách již téměř 23 roků, z toho téměř polovinu denně na linkách do Brna.
   Předpokládám, že ke zmiňovanému příspěvku se vyjádří rovněž zástupci firmy Bodos Boskovice a objasní zejména příčiny nasazení záložního vozu v odpoledních hodinách ve čtvrtek 7. července z Brna. Na tomto místě je však třeba podotknout, že o změně umístění zastávky Rooseveltova po dobu prázdnin nerozhodlo vedení Bodosu, ale příslušný odbor brněnského magistrátu, který měl v dostatečném předstihu informovat dopravce. Dopravci oznámení o změnách vyvěšují ve vozech.
   Rozhodně bych si také dovolil polemizovat se skutečnosti, že do 18.15 hod nebylo možné toho dne z daného místa odcestovat do Boskovic. Pokud vím, v uvedeném intervalu jezdí odtud do Boskovic také dva spoje společnosti ČSAD Ústí nad Orlicí, a z místa přeložené zastávky je poměrně blízko k hlavnímu vlakovému nádraží odkud vlaky odjíždí směr Skalice nad Svitavou s přestupem na Boskovice v téměř půlhodinových intervalech. Neomlouvám případnou chybu Bodos, jenom konstatuji skutečnosti.
   Zároveň bych se na tomto místě chtěl zastat kritizovaných řidičů. Jednak určitě nejsou jen absolventy příslušné autoškoly, bývají to většinou vyučení automechanici, a jednak je třeba jejich práci spíše ocenit. V dnešním provozu se pohybují s vozy za několik milionů korun s obrovskou odpovědností nejen za vůz, ale především za životy nás cestujících. O chování cestujících by určitě mohli vyprávět. Navíc musí jet, ať venku je plus 35 nebo mínus 25, v mlze, na náledí. A to i do každé malé vesničky, kde v zimě bývá sjízdnost jediné komunikace často velmi obtížná.
   Pokud se týká vozového parku, myslím, že Bodos ve srovnání s ostatními dopravci, kteří přijíždí do Brna, má vozový park na velmi slušné úrovně. Starší „karosy“ jsou na těchto linkách spíše výjimkou. S příchodem nového typu vozu se v tomto udělalo velmi mnoho, v roce 2000 ještě linku z Boskovic do Brna „obsluhoval“ stařičký kloubový Ikarus.
   Závěrem ještě k čipovým kartám. Tyto za podobných podmínek zavádí řada dopravců, snad by mohlo vedení Bodos zvážit alespoň na přechodnou dobu změnu úředních hodin informační kanceláře, aby cestující veřejnost si mohla karty vyřídit před nebo po příjezdu ze zaměstnání.
   
   ing. Vladimír Adámek
   
   A něco na konec
   
   Velmi jsme v redakci ocenili odvahu obou děvčat, s jakou se pustila do kritiky práce a přístupu k práci vedoucích i řadových pracovníků akciové společnosti BODOS. Velmi mile překvapeni jsme i reakcí obou pánů, kteří se připojili ke kritice a navíc se snaží autorkám poradit s řešením jejich problému.
   Vůbec nepochybuji, že ony pomoc a radu nepotřebují. Svůj problém ve vztahu ke společnosti BODOS si umí vyřešit samy a svou dopravu do zaměstnání také. Předpokládám, že obě moc dobře vědí, proč chtějí jezdit autobusem a ne vlakem.
   Je faktem, že svůj příspěvek, nestandardně dlouhý, se rozhodly napsat v afektu. Již v průběhu jeho vzniku však afekt vymizel, protože muselo nastoupit racionální myšlení při hledání pojmenovávání jednotlivých problémů.
   Velmi dobře si dovedu představit pocity cestujících, kteří najednou zjistí, že jim někdo opomněl sdělit, že do svého autobusu mají nastupovat někde jinde. Nelze také očekávat racionální chování skupiny lidí, kteří v tu chvíli nemohou vědět, že na zastávce budou stát dvě a půl hodiny a doufají, že se nějaký ten autobus, byť se zpožděním, přece jen objeví.
   Hovořme ale o kvalitě služeb. Doprava lidí je služba! Pokud se tedy rozhodnu poskytovat dopravní služby veřejnosti, tak v pravém smyslu toho slova. Zákazník to tak prostě a přirozeně očekává. A má právo to očekávat, protože si za služby platí. Až nebude spokojen, půjde jinam. (Pokud mu to samozřejmě nabídka na trhu dovolí.)
   Vůbec nejlepší je poučený zákazník. Zcestovalý. Ví, jak to chodí v Americe, Německu, Chorvatsku. A chce stejné služby. Nedostane je? Půjde jinam.
   Vzpomínám si na jednu příhodu z doby hluboké totality. Možná jsem v tu chvíli seděla ještě v autobuse, na jehož kryt motoru po pravé ruce řidiče přisedávali kamarádi. Ztěžka vydýchal kopeček a pak už odmítl pokračovat. Pro některé to bylo v půli cesty, domů více než 10 kilometrů. Někteří se na tu cestu vydali, někteří zůstali v autobuse. Řidič stopl protijedoucí auto, zjistil, že se znají a požádal řidiče, aby odvezl jeho hluchoněmého(!) syna do 10 km vzdálených garáží se vzkazem. Do hodiny jsme pak pokračovali domů v jiném autobuse. To vše v době bez mobilů a dostupných telefonů!
   Tato historka nebyla o zlatých časech pod vedením strany. Ta byla o lidech, kteří chtějí posloužit tak, jak je to v jejich silách. Měli by se nad ní zamyslet řidiči, jejichž služba spočívá nejen v řízení autobusu, ale i v komunikaci se zákazníky jejich firmy (a jejichž řidičského umění si nesmírně vážím) i jejich vedoucí pracovníci.
   Neodpustím si konstatování, že i zde jsem postřehla jeden z mnoha příkladů rozdílného myšlení a konání žen a mužů. Vzpomeňte si, autorky uvedly, že leccos lze omluvit při vstřícném chování. Muži ale radí použít jinou službu a pokusit se pochopit jednání.
   Ženy chtějí domluvu a nápravu, co chtějí muži? Ženy, nedejte se!
   
   Jitka Melkusová